m

SK SLAVIA Praha : FC Astana

Eden 7.12.2017 - základní skupina Evropské ligy

0:1

Tak tohle bolí. Slavia Praha nepostoupila ze skupiny EL. Přitom stačilo uhrát remízový výsledek s průměrnou Astanou. Nepodařilo se. Ne, že by nás Kazaši nějak přehrávali. To určitě ne. Náš výkon byl však nemasný neslaný. Objektivně řečeno odpovídal hernímu projevu této sezony. Zde se nabízí kacířská otázka. Je současný kádr schopen předvádět lepší fotbal? Pár náznaků zde samozřejmě bylo, třeba 40 minut na Villarealu. To je však zoufale málo. Fotbal se hraje devadesát minut a jeho soutěže jsou dlouhodobého charakteru. A tady vidím problém. Z dlouhodobějšího hlediska je zřejmé, že přešlapujeme na místě. Příčin je samozřejmě několik. 1) Překotné změny v klubu. Drtivá většina z nich byla samozřejmě k lepšímu, ale je to vše šité horkou jehlou. Klubová struktura se teprve buduje, kompetence rozdělují a z toho logicky pramení přehmaty. 2) Letní "posily". Pokud mělo vedení nutkání označkovat si teritorium a ukázat solventnost, stačil by jeden kluk z plakátu ne dalších iks týpků na tribunu. 3) Kádr je neúměrně široký, sestava logicky neustále rotuje, chybí sehranost. 4) Pasivní herní styl. A zase jsme na začátku. Je současný kádr schopen hrát atraktivně? Pokud ano. Je chyba v trenérovi? Za mě osobně je čas na změnu. Už mě nebaví sledovat ustrašený fotbal plný nepřesností. Všechna mužstva co jsou nyní IN hrají kombinačně, na tři útočníky a vše v úžasné rychlosti. Žádné nakopávané míče na osamoceného hroťáka, ani dlouhé pasy do křídelních prostorů a odtud čitelné centry do vápna. Chci Jürgena Kloppa!!! Coutinha, Firmina, Maného a Salaha! Nebo někoho jim podobného :-)

První krůček byl již učiněn. Vakuum na postu sportovního ředitele se zaplnilo příchodem Honzy Nezmara. Jelikož jsou letošní karty již jasně dané, je zde obrovský prostor nastartovat koncepční práci. Já bych se rozloučil s nadbytečnými playery, angažoval bych trenéra vyznávajícího útočný fotbal a hlavně bych se držel této strategie i za cenu dílčích neúspěchů. Ty možnosti, které se s příchodem čínského kapitálu nabízejí, se nesmí promr...! Slavia Forever!

  

FC Astana : SK SLAVIA Praha

Astana Arena 28.9.2017 - základní skupina Evropské ligy

1:1

Evropská liga v Asii? Ano, to je realita. Slavii Praha čekají ve skupině dva výjezdy mimo Evropu!! Přičemž Kazachstán hrál až do roku 2002 soutěže v rámci AFC (Asian Football Confederation) a Izrael je dokonce mistrem Asie z roku 1964. Do UEFA to vzal v roce 1994 oklikou přes OFC (Oceania Football Confederation), protože s ním Arabové odmítali krom jiné hrát i fotbal. Ať už je za tím politika, prachy, nebo neschopnost geografů definitivně určit hranice Evropy, tak díky! Já tyhle výjezdy mám prostě rád. Sedneš do speciálu a letíš bez přestupů do destinací, kam by ses nikdy nepodíval. Pravda, Kazachstán je trochu z ruky, ale 4.000 kiláků za 5,5 hodiny se dá vydržet.

Kazachstán je devátou největší zemí světa a uprostřed jeho nekonečných stepí leží město Astana. Původně ospalá díra na řece Išim, která v roce 1997 povýšila na hlavní město. Vládcem Astany a samozřejmě celého Kazachstánu je prezident Nursultan Nazarbajev, který se drží u moci neuvěřitelných 27 let. Nerostné bohatství celé země zde přetavuje ve svůj vlastní pomník. ...a rozhodně nešetří! Astana, dříve Akmola, za Sovětského svazu Celinograd a úplně původně Akmolinsk roste neskutečnou rychlostí v supermoderní město. Vládní čtvrti, mrakodrapy, univerzity, sakrální stavby, divadla, obytné čtvrti, obří nákupní centra, moderní sportoviště. Staví se prostě vše a najednou. Věhlasní architekti si zde podávají kliku a štědrý vládce jim dává volnou ruku a miliardy k realizaci svých vizí. Jedinou podmínkou je rychlost a tak není divu, že stavební ruch neutichá ani v noci. Kupní síla místních obyvatel však není nikterak závratná. Většina Kazachů pracuje pro stát. Tolik úředníků, aparátčíků a pohůnků jako na letišti v Astaně jsem dlouho neviděl. Samostatnou kapitolou jsou strážci zákona. Policajti a armáda jsou na každém rohu a v hojném počtu. Zajímavé je i cestování místní MHD. V každém buse je krom řidiče jeden zaměstnanec navíc, který prodává lístky za 90 tenge (6Kč). Jelikož je zde levný benzín vyplatí se jezdit taxíkem. Za osmikilometrovou cestu z hotelu do Barys Areny jsme dali 1000 tenge (65Kč). Specifikem místní dopravy je mávnutí na projíždějící auto. S řidičem se dohodnete na směru jízdy a samozřejmě na ceně. To by se pražští taxikáři posrali. Zlatej Uber :-) Co se aut týče, tak převládají Japonci, Korejci a německé luxusní vozy. Škodovku, přestože má v Kazachstánu výrobní linku, jsem neviděl ani jednu. Zcela opačně je to s českým pivem. Narazíte na něj opravdu všude. "Konkurenci" mu dělá dovoz z Turecka, Ruska a samozřejmě místní značky. Ceny za zlatavý mok začínají někde kolem třiceti korun. Na našem hotelu měli holandský Grolsch, turecký Efes a černého Kozla. Cena rozhodně nebyla lidová, bratru 135Kč včetně automaticky započítaného tuzéra (13 Kč). Vrcholem bylo, když ten negramot za pípou začal sbírat pěnu lžičkou!? Místní kuchyně vychází ze způsobu života ve stepi. Převládá skopové a zejména koňské maso. Zelenina se moc nejí, zato spousta mléčných výrobků. Kdo neochutnal kumys (kobylí mléko) a šubat (velbloudí mléko) jakoby v Kazachstánu nebyl. Co se počasí týče, tak jsme v Astaně chytli sychravý podzim. Fontány ve středu města byly již demontovány, květinová výzdoba rozebrána, pouliční občerstvení zavřeno. Touto dobou zde probíhají přípravy na drsnou kontinentální zimu, kdy se teploty mnohdy blíží k -40°C. Chtělo to dorazit koncem srpna. To zde vrcholilo EXPO. Město bylo načančané a počasí mnohem přívětivější. Nás zastihly teploty mezi 0 a +8°C. V den zápasu byla kosa jako prase a ještě do toho celý den jemně pršelo. Alespoň jsem poprvé zkouknul fotbal pod zataženou střechou.

Astana Arena je parádní haus s polstrovanými sedačkami pro 30 tisíc diváků, umělou trávou a již výše zmiňovanou pojízdnou střechou. Škoda, že nebylo plno. Necelých 14 tisíc fans, z toho asi stovka Slávistů, vidělo drtivý nástup sešívaných. Proč takhle nehrajeme každý zápas? ...a celých 90 minut?!! Nevím. S územní převahou logicky přicházely šance a ze šancí se zrodil v 18.minutě gól. Na Sýkorův přímý kop si naskočil Ngadeu a hlavičkou nedal domácímu brankáři šanci, 0:1. Další branka visela ve vzduchu. Fotbalová štěstěna se však od Pražanů odklonila. Sýkorův parádní pokus i Stochova dělovka ze 30 metrů skočily na břevnu a tak přišel trest. Ve 42. minutě vyrazil Přéma Kovář dvacetimetrovou střelu Kabanangy k nikým nehlídanému Tomasovovi. Ten se nikterak nerozmýšlel a z jedničky to poslal mezi tyče, 1:1. Druhá půle byla již mnohem vyrovnanější a dalo by se říci i opatrnější. Slavia vyklidila střed hřiště a šancí si vytvořila poskrovnu. Nutno podotknout, že k tomu přispěl výrazně zlepšený výkon domácích. Dělba bodů byla naprosto zasloužená.

Slavia Forever!

  

SK SLAVIA Praha : MACCABI Tel Aviv FC

Eden 14.9.2017 - základní skupina Evropské ligy

1:0

Tak nám začala skupinová fáze Evropské ligy. Druhý nejprestižnější evropský pohár. Soutěž, kterou mají všechny ambicióznější týmy vytýčenou jako cíl. Úmyslně mluvím o EL jako o cíli, neboť prestižnější Liga mistrů je v našich končinách hodně vzdáleným snem. Evropská liga by tedy měla být vrcholem sezony. Soudím dle článků v novinách, zvýšeného zájmu medií a z natěšenosti "gaučových" fans co nikdy nebyli na stadionu svého klubu. Budiž. Je tu vrchol sezony a tak vyrážím do Práglu, na soupeře z Izraele, ve všední den večer, na tým kde neznám jediného hráče a za trmojnásobek běžné ceny lístku. Asi ne! Vono to bude trochu jinak. Jedu na Slavii Praha! Na klub, kterému fandím čtyřicet let a je mi buřt s kým a kde hraje. Ono to s tou prestiží EL a mnohdy i LM nebude tak horké, jinak by lístky v Madridu, Barceloně, Manchesteru či Liverpoolu nestály zlomek vstupenky na zápasy Premier League či La Ligy. Co tím vším chci říct? Jarda Šilhavý to pochopil! Tři dny před 288.DERBY hrajeme EL s Maccabi Tel Aviv :-) Stoletou tradici nemůžeš poměřovat s tuctovým zápasem, byť mezinárodního formátu. To pan Stramaccioni nikdy nepochopí. Pro něho je derby AC-Inter, Lazio-AS ne to naše pražských "S".

Jarda zná mapu a touhy slavistických fans, proto postavil proti Tel Avivu sedm "nových" tváří a opory šetřil na víkendový šlágr se Spartou. Změny oproti optimu byly ve všech řadách, od gólmana až po hrotového útočníka. Ani takto výrazná obměna základní jedenáctky nemohla být omluvou pro případné klopýtnutí. To všichni věděli. Naštěstí se žádná blamáž nekonala a Slávka díky gólu Tomáše Necida zvítězila 1:0. Popravdě řečeno žádný hodokvas to nebyl. Zejména druhý poločas nesl známky průměrnosti, z které vyčníval jen ukrajinský obránce Eduard Sobol a stále se zlepšující Miroslav Stoch. Dle mého názoru se z průměru nedostal ani novináři vychvalovaný Tomáš Necid, který permanentně postával v offsidu. U něho je vidět, že zatím postrádá herní praxi. Nasazením i prací pro tým je maximálně na 30% Milana Škody. Chce to čas. Slavia Forever!

  

PAOK FC : FC SLOVAN Liberec

Toumba Stadium 8.12.2016 - základní skupina Evropské ligy

2:0

PAOK Soluň je dalším klubem z mého top výběru, který jsem vždy chtěl navštívit. Důvod je jasný. Fanatismus místních příznivců.

Pokaždé, když se chystám na Balkán za fotbalem, tak sonduji, zdali se v okolí nehraje nějaký basketbal. Tentokráte mám štěstí. Oba soluňské kluby se účastní evropské Champions League a tak je jasné, že nějaký ten spiel přeci jen uvidím. Zápas PAOKu s polským týmem Rosa Radom se hrál dvě hodiny po příletu, ale duel mezi Arisem a slovinským Domžale až následující den. Je rozhodnuto. Ještě v Čechách si přes net kupuji lupen na hlavní tribunu (15€). Trochu jsem se při tom zapotil, ale pomocí translátoru se dá zorientovat i v řecké alfabetě. Bohužel některé pojmy z roletových menu nejdou kopírovat a potom nastává ta největší onanie. Z písmenka po písmenku (no spíše nečitelného klikyháku) skládat jednotlivé pojmy. Za půl hodiny je vše vyřízeno a může se tisknout.

Program výjezdu je pokaždé stejný. Pokud není zorganizován hromadný výlet po okolí, tak drtivá většina účastníků zapadne do první putyky, taverny či pubu. To se mi tentokráte nechtělo a tak jsem si naplánoval nejen basket, ale i prohlídku fotbalových stadionů všech tří soluňských klubů: Arisu (nyní II.liga), Iraklisu a PAOKu. Po celodenním courání městem a pětadvaceti kilometrech v nohách jsem po návratu na hotel padl zcela vyčerpán. V devět večer mě však čekal basket. Moc se mi nechtělo, ale vyrazil jsem. V hale se sešlo asi tři a půl tisíce diváků, kteří vytvořili důstojnou atmosféru. Bohužel žádné balkánské peklo to nebylo. Druhořadý evropský pohár a nic neříkající soupeř ze Slovinska holt nemohou nahradit lety vyhrocená derby z řecké ligy. Alespoň, že se na palubovce hrál pohledný basket, v kterém dle očekávání zvítězili domácí 72:54.

Třetí den pobytu přišla řada i na fotbal. Bohužel se ochladilo a v hledišti byla kosa jako prase (5°C). Zápas sledovala poměrně slušná návštěva. Oficiálně sice jen 11.463 diváků, ale na tribunách jich bylo minimálně o devět tisícovek více. Šedá ekonomika, stávky (jeden průvod s rudými vlajkami jsme viděli přímo v centru města) a davy státem placených úředníků k Řecku holt patří stejně jako slunce, antické památky a Metaxa. Co se dění na hřišti týče, tak fotbal hrálo jen jedno mužstvo. Slovan to bohužel nebyl. S jedinou střelou na branku a to ještě hlavou se zápas vyhrát nedá. Domácí PAOK byl jednoznačně lepším mužstvem a jen díky dobře chytajícímu Dúbravkovi neskončilo utkání debaklem. O dvoubrankové vítězství řeckého týmu se postarali Rodrigues a Pelkas.

   FC SLOVAN Liberec : PAOK FC

FC SLOVAN Liberec : PAOK FC

Stadion U Nisy 29.9.2016 - základní skupina Evropské ligy

1:2

Sestava:  Dúbravka – Coufal, Latka (C), Hovorka, Bartošák (79. Baroš) – Breite, Folprecht (73. Karafiát) – Bartl (46. Ekpai), Sýkora, Vůch – Komličenko

Branky:  1. Komličenko (Sýkora) – 10. Athanasiadis (pen.), 82. Athanasiadis (Leovac)

Diváci:  8880

Videoreportáž atmosféry v sektoru příznivců PAOK Soluň:

Qarabağ FK : FC SLOVAN Liberec

Qarabağ FK : FC SLOVAN Liberec

Dalga Arena 15.9.2016 - základní skupina Evropské ligy

2:2

Noční můrou všech českých klubů hrajících Evropské poháry jsou destinace jako Kazachstán, Ázerbajdžán, Gruzie či Arménie. Prostě soupeři fotbalově nevyzpytatelní, divácky tzv. neatraktivní a hlavně z postsovětských republik ležících kurevsky daleko. A právě tyto lokality mě zajímají ze všeho nejvíce. Ostatně, co se cestování týče, mohlo by být i hůř. Naštěstí Luch-Energia Vladivostok hrající druhou ruskou ligu má do pohárové "Evropy" prozatím hodně daleko. To by byl teprve výjezd! Evropská liga kousek od Tokia :-)

Pro vý"let" do tři tisíce kilometrů vzdáleného Baku objednal Slovan bulharské aerolinky ALK, které byly založeny před půl rokem a provozují dva historické stroje s řádně dlouhým rodokmenem. Náš McDonnell Douglas z roku 1981 svůj věk nezapřel. Místa bylo minimum, sedačky úzké a nízké a v zadní části u motorů neskutečný řev. Další "drobnou" komplikací byl přede mnou sedící, dobře krmený padesátník, mající pocit, že letí business třídou. Poměrně náročnou cestu nám naštěstí zkrátil příznivý vítr, díky kterému odpadlo dočerpání pohonných hmot v bulharské Varně. Po čtyřech hodinách letu a zkonzumování všech alkoholických nápojů v letadle, přistál náš aeroveterán na ranveji mezinárodního letiště Hejdara Alijeva v Baku. Na hotel jsme se připravenými autobusy dostali kolem půlnoci místního času.

Naše část výpravy byla ubytována v prominentního Yacht Clubu. V tomto hotelu má své apartmá i prezident Ilham Alijev, který prezidentský úřad tak nějak podědil po svém otci Hejdaru Alijevovi. Jak z názvu hotelu vyplývá, nacházel se přímo na pobřeží Kaspického moře. No, vlastně 200 metrů v moři. S hlavní městskou promenádou byl spojen příjezdovým molem, které po čtyřiadvacet hodin střežila všudypřítomná policie.

Druhý den ráno byl naplánován organizovaný výlet po místních pamětihodnostech, kterého se samozřejmě zúčastňuji. Čtyři hodiny v úmorném vedru však bohatě stačily a turistickou část s povděkem nahrazuji gastronomickou. Ázerbájdžánská kuchyně je naprosto famózní a to jak ta v restauracích, kde jsme si dali pilaf s čerstvými bylinkami, salátem a místním vínem, tak i ta pouliční. Šašlik nebo kebab pořídíte opravdu za pár korun. Co se piva týče, tak v hospůdkách převládají dovozové, povětšinou turecké značky. Na čepované rovnou zapomeňte a každopádně si nechte donést namraženou sklenici, neboť ten lahváč co vám přinesou bude teplý jako chcanky. Po dobrém gáblíku se rozhodujeme navštívit orientální bazar. Našim cílem je koupě pochoutky z nejvyhlášenějších, kaviáru. Celá akce byla tak trochu konspirativní. Lov jesetera není úplně legální činnost a tomu odpovídalo i prostředí, kde se byznys odehrával. Transakce probíhala v zadní místnosti jednoho obchůdku na místním tržišti. Kluci orientální obchodovat opravdu umí, než jsme se vymotali z labyrintu uliček, tak jsme byli obtěžkáni zbožím všeho druhu. K návratu na hotel využíváme místní taxi značky Žiguli. Retro je retro, ale ve čtyřech v neklimatizovaném voze to nebyl úplně nejlepší nápad …zlatý McDonnell Douglas. Večerní oficiální trénink tradičně vynechávám a mířím raději za atrakcemi večerního Baku.

Následující den dopoledne opouštíme hotel a jedeme rovnou k Dalga Areně. Stadion se nachází na opačném konci Apšeronského poloostrova asi 40km od centra města. Součástí nově vybudovaného areálu je obrovský Aquapark s přístupem ke Kaspickému moři. A právě v této relaxační oáze jsme trávili prosluněný den až do začátku utkání. Večerní zápas se z důvodů nezpůsobilého terénu nehrál na Tofiq Bəhramov Stadium s kapacitou 31.200 míst, ale v o poznání komornější Dalga Areně pro 6.500 diváků.

Vstup do utkání měl Slovan doslova snový. Milan Baroš vystihl laxní rozehrávku domácích a svou bojovností vybídl ke skórování Sýkoru, který se nemýlil. Gól padl v čase 10,69 s, čímž se Honza Sýkora zapsal do historie Evropské ligy jako její nejrychlejší střelec. Domácí hráči se rychlé branky nezalekli a již v 7. minutě Míchelem srovnali na průběžných 1:1. Další branka padla až po hodině hry a jejím autorem byl v dobré formě hrající Milan Baroš. Pohledné utkání hrané ve vysokém tempu se pomalu, ale jistě blížilo k tříbodovému konci. S tím se nechtěl smířit kapitán Rashad Sadygov a v páté minutě nastaveného času vstřelil vyrovnávací branku. Pro liberecký Slovan to bylo neskutečně kruté rozuzlení devadesátiminutového boje. Přihlédneme-li však k průběhu utkání a k předvedenému výkonu obou mužstev, byla dělba bodů zasloužená.

Po závěrečném hvizdu se pomalu přesouváme na letiště a ještě v noci míříme do Evropy. Vítr byl asi opět příznivý, neboť se žádné mezipřistání nekonalo. Kolem půl šesté ranní vylézám v Liberci U Talenta z busu. Jsem sice rozsekanej jak cikánský hračky, ale stálo to za to! Super výjezd. Super město. Spousta zážitků. Osobně vidím Baku jako turistickou hvězdu budoucnosti. Jen ta vízová povinnost to Azerům trochu komplikuje. Jinak investice, které se v Baku vynakládají do infrastruktury, do výstavby a do pořádání akcí všeho druhu jsou srovnatelné snad jen s Dubají či Katarem. …Formule 1, Evropské hry, Euro 2020, Eurovision Song Contest, sponzoring Atletica Madrid či Eura 2016 atd. atd.

RSC ANDERLECHT Brusel : SK SLAVIA Praha

RSC ANDERLECHT Brusel : SK SLAVIA Praha

Constant Vanden Stock Stadium 25.8.2016 - 4.kolo play-off Evropské ligy

3:0

I přes drtivou porážku 0:3 z úvodního dějství vyráží na odvetu více než 300 srdcařů-kardiaků. Slavia tentokráte neuspořádala žádný oficiální zájezd :-( Většina sešívaných se vydala za svým klubem autobusy, které vypravily fanouškovské organizace. Slávistický Fanklub vyrazil jen na otočku. Odbor přátel to pojal jako vícedenní výlet. A Tribuna Sever? Ta zvolila nejrozumnější model s pozápasovým přespáním v Belgii. Nebylo o čem! Vzhůru do Bruselu! Do města všech byrokratů a líhně islámského terorismu. Teprve v buse se dozvídám, že ubytování je zajištěno v nechvalně známé čtvrti Molenbeek?! Po příjezdu k hostelu a "rychlému" rozdělení do pokojů, vyrážím se svými bydliči do centra na pivo. Chlapci patřící mezi radikálnější, no vlastně mezi ty vůbec nejradikálnější, byli evidentně rádi, že je neprudí nějaké ucho hrající si na chuligána, kterých bylo na výjezdu požehnaně. Sraz všech slávistů na Place de la Bourse byl až v pět odpoledne. Do té doby se poctivě věnujeme konzumaci vyhlášených belgických piv. Z bruselských pamětihodností jsme při přesunu z jedné knajpy do druhé, stihli pouze fotečku před čurajícím panáčkem, toť vše. Kolem páté se začínají srocovat červenobílí na schodišti bruselské burzy. Zde probíhá hromadné focení a samozřejmě prezentace slávistických chorálů. Vše je zakončeno vzkazem islámským teroristům a červenobílý dav se může vydat na pochod ke stanici metra De Brouckere. Cesta bruselským podzemím se nesla ve znamení dobré nálady a neutuchajícího zpěvu. Celé se to nějak zvrtlo při vystupování ze soupravy metra. Drobné kočkování se mávnutím proutku (no spíše teleskopu) proměnilo ve slušnou melu s belgickou policií. O kopance a rány pěstí na jedné straně a masáž teleskopy na straně druhé nebyla nouze. Jen ten slzáček chyběl. Po několikaminutovém boji se vše uklidnilo a za doprovodu jízdních složek se přeci jen dostáváme ke stadionu.

Astrid park, což je původní název stadionu, hostil v minulosti řadu velkých bitev. Vždyť RSC jsou několikanásobní finalisté a vítězové Poháru UEFA, PVP i Superpoháru. Za mého mládí, kdy po Chelsea, City či PSG neštěkl ani pes, patřil Anderlecht mezi ty hodně dobré fotbalové adresy. Před jedenácti lety zde hrála i Slavia Praha v rámci předkola LM. Tehdejší prohra 2:1 znamenala naději pro odvetu hranou ve strahovském exilu. Tentokráte nešlo vůbec o výsledek, ale o prověrku toho, zdali si současní hráči zaslouží nosit sešívaný dres. Jejich výkony a zejména nasazení jsou neskutečně laxní a každopádně nehodny pracovního poměru v SK Slavia Praha. O trenérovi a jeho kompetentnosti se raději vůbec vyjadřovat nebudu. Jak je jeho dobrým zvykem, poslal na hřiště defenzivně laděnou sestavu s vizí: hlavně něco neposrat. Posral na co šáhnul. Fotbal se hrál tradičně nudný a dvě pecky fouknuté pro domácí, sebraly i ten krapítek dramatičnosti. Druhá půle byla jen formalita, z které vyčnívala pouze dalekonosná rána od obránce Heylena. 3:0 pro Anderlecht.

Po zápase se naštěstí již žádný exces nekonal. Ti slávisté co zůstávali přes noc v Bruselu, zamířili do centra, do hospůdek či na pokoj. Další den nás čekala čtrnáctihodinová štreka napříč Evropu. Za neskutečného vedra cesta kupodivu rychle utekla a do Práglu přijíždíme kolem půlnoci. Škoda, že do LB touto dobou již nic nejezdí :-(

Slavia Praha forever!

AEK Larnaca : FC SLOVAN Liberec

AEK Larnaca : FC SLOVAN Liberec

Antonis Papadopoulos Stadium 18.8.2016 - 4.kolo play-off Evropské ligy

0:1

Slovan dělá ty nejlepší fotbalové zájezdy co jsem měl možnost poznat. Pohodoví lidé, super organizace a když se přidá i atraktivní soupeř, nebo zajímavá destinace, tak neváhám ani minutu. Výjezd na Kypr splňoval všechny výše zmiňované atributy.

Po tříhodinovém letu přistáváme v kyperském letovisku Larnaka. Sehnat ubytování pro stopadesátičlennou výpravu ve vrcholící turistické sezoně, bylo zhola nemožné. Hráči zůstávají v Larnace a zbytek výpravy míří do 50km vzdálené Nikosie, kde jsme ubytování v pětihvězdičkovém Hilton Cyprus ...slušnej haus :-) Larnaku s Nikosií spojuje místy až tříproudá dálnice, takže půlhodinová cesta mezi oběma městy neznamenala sebemenší problém. Každý den ráno byly před hotelem přistaveny autobusy, které nás odvážely zpět na prosluněné larnacké pláže. Kdo se nechtěl válet u moře, zůstal v Nikosii a mohl se brouzdat městem nebo hotelovým bazénem. První den volíme koupačku na Mckenzie Beach, kde nám tradiční vodní a barové radovánky zpestřují letadla přistávající na nedalekém letišti. V podvečer máme možnost navštívit oficiální trénink nebo se vydat rovnou na hotel. Někteří z nás volí třetí variantu. Návštěvu místní taverny, kde povečeříme mořské potvory roztodivných tvarů a popijeme trochu kyperského bílého. Taxíkem jen tak tak stíháme odjezd tréninkové skupiny do Nikósie. Druhý den je jako přes kopírák. Pouze Mckenzie Beach měníme za hlavní městkou pláž Finikoudes (Palmovou promenádu). Ta se nachází poblíž centra a tak je čas na nějaké ty nákupy i prohlídku místních památek.

Večerní zápas se z důvodů výstavby nového stadionu AEK Larnaca odehrál na Antonis Papadopoulos Stadium - domovském stánku populárního FC Anorthosis Famagusta. Větší část výpravy měla vstupenky na hlavní tribunu do VIP salónku a necelá dvacítka modrobílých se uvelebila za jednou z branek. V neskutečném dusnu se hrál pohledný fotbal o jehož úroveň se rovným dílem starala obě mužstva. Úvodní obrovskou šanci domácím zmařil dobře postavený gólman Dúbravka. Následující pasáž však patřila libereckému Slovanu a byla po zásluze korunována gólem z 30.minuty. Na rohový kop zahrávaný Bartošákem si parádně počíhal pohárový střelec Vladimír Coufal a poslal Slovan do vedení 1:0. I nadále se hrál zajímavý fotbal se spoustou soubojů, žlutých karet a emocí v hledišti i na hřišti. Nejprve dostal druhou žlutou a následně červenou  domácí Ortiz a o pár minut později ho nápodobil liberecký trenér Trpišovský. Zbytek utkání tak musel odkoučovat z naší tribuny s mobilem v ruce. V hledišti desetitisícového stadionu se sešlo necelých šest tisícovek diváků, kteří s pověstným jižanským temperamentem vše náležitě prožívali. Francouzští arbitři i liberečtí fotbalisté občasnou spršku kovových mincí přežili bez úhony a Slovan si tak odváží nadějné vítězství 1:0!

Všechny akce, souboje i trenérův incident jsou zaznamenány v následujícím sestřihu.

FC SLOVAN Liberec : FC ADMIRA Wacker Mödling

FC SLOVAN Liberec : FC ADMIRA Wacker Mödling

Stadion U Nisy 3.8.2016 - 3.předkolo Evropské ligy

2:0

Postup Slovanu do hlavní fáze Evropské ligy je pod Ještědem otázkou bytí či nebytí. Ty prachy Liberec prostě potřebuje. Klubový management tomuto cíli obětoval i ligový duel v Mladé Boleslavi (3:0) a obětuje i další, bude-li to zapotřebí :-(

Do zápasu s Admirou již nastoupila základní sestava a během prvého poločasu to bylo znát. V úvodní pětačtyřicetiminutovce se hrálo výhradně na polovině hostí. Slovan si místy vytvářel drtivý tlak a bylo jen otázkou času, kdy tuto dominanci zúročí i gólově. Jako prvému se to podařilo obránci Coufalovi, který snadno prošel do vápna, zde si nachystal míč ke střele a pravačkou nedal bezmocnému Kuttinovi sebemenší šanci. O čtvrt hodiny později lovil hostující gólman míč podruhé. To se z pokutového kopu, za faul na Bartla, prosadila letní posila Komličenko, 2:0.

Jestliže se v prvém poločase hrál pohledný fotbal, tak druhá půle to byla nuda jako v Brně. Modrobílí vědomi si svého náskoku podřadili na nekoukatelný stupeň a kompletně rezignovali na jakoukoliv fotbalovost. Já být na místě Milana Baroše, který se ve dvaašedesáté dostal na plac, tak se po čtvrt hodině hry nechám vystřídat pro nekompetentnost svých spoluhráčů!

SK SLAVIA Praha : Rio Ave FC

SK SLAVIA Praha : Rio Ave FC

Eden 28.7.2016 - 3.předkolo Evropské ligy

0:0

Portugalci jsou sice čerstvými mistry Evropy, ale Rio Ave je spíše podprůměrný klub tamní ligy. Před utkáním jsem byl skálopevně přesvědčen, že Slavia hravě zvítězí. Bohužel nezvítězila :-( Za bezbrankovým výsledkem stála smůla v koncovce, ruský rozhodčí Lapochkin a viditelná nesehranost slávistické sestavy. Slávistická metamorfóza je teprve na počátku a chvíli (pod trenérem Uhrinem o něco déle) potrvá, než si vše sedne. Prozatím musíme spoléhat na produktivitu Milana Škody, který si v tomto utkání vytvořil řadu gólových příležitostí. Ta ze 40.minuty dokonce v síti skončila. Branka to byla parádní. Po údajném faulu však nebyla Lapochkinem uznána!!? Další obrovské šance si Milan vypracoval kolem sedmdesáté minuty. Nejprve se ekvilibristicky položil do střely zpoza šestnáctky, která bohužel mířila jen do prostoru, kde stál gólman Cássio. V následující tutovce, po rohovém kopu, hlavičkoval těsně nad. No a ta vůbec největší šance se zrodila po centru od Levana Keniji. Míč letící do malého vápna neomylně našel hlavu slávistického snajpra, ale gól z toho nebyl ani tentokráte. Famózní zákrok totiž předvedl hostující brankář Cássio a do odvety se šlo po bezbrankové remíze 0:0.

V tomto duelu musím vyzdvihnout výkon Pepy Hušbauera, kterého jinak většinou kritizuji. Bojoval, rozdával míče, tvořil hru a k simulacím a pádům sahal jen občas. Jen tak dál a bude ti odpuštěno. Jeho výkonnostním protipólem byl dříč Tomáš Souček, který zkazil na co šáhnul :-(

Vem to ďas, za týden hrajeme zas! Slavia forever!

SK SLAVIA Praha : FC LEVADIA Tallinn

SK SLAVIA Praha : FC LEVADIA Tallinn

Eden 21.7.2016 - 2.předkolo Evropské ligy

2:0

Před odvetou Slavia mobilizovala na všech frontách. Pro odvrácení blamáže udělalo slávistické vedení opravdové maximum. Vstupné za rozumnou cenu, plné tribuny, fantasticky připravený trávník, nová smlouva pro Milana Škodu a v neposlední řadě megatransfer v podobě kanonýra van Kessela. To byly hlavní ingredience pro namíchání vítězného koktejlu. Trenér Uhrin provedl hned šest změn v základní sestavě a bylo to znát. První desetiminutovka byla naprosto famózní. Hráči hnáni fantastickým publikem, jezdili jak motorové pily a útok střídal útok. Drtivou většinu akcí rozjížděl agilní Kenia, který povětšinou hledal novou akvizici Gina van Kessela. Po jedné takové kombinaci dolétl centrovaný míč na malé vápno ke Škodovi a ten se nemýlil, 1:0. Poté nasazení malinko polevilo :-( Na plné obrátky se slávistický stroj rozjel až po hodině hry. Po sérií rohových kopů přišla akce na jejímž konci byla postupová hlava van Kessela, 2:0. V dalším kole zavítají do Prahy hráči portugalského Rio Ave FC.

Ještě pár slov k reprezentantovi ostrovního státu Curaçao. Byl to jeho první zápas v sešívaném dresu a hned dal gól a na druhý přihrál. Zásadní měrou se tak podílel na postupovém výsledku. Super debut! Za astronomických 32 milionu korun však bude muset předvést i jiné atributy než gólovost a rychlost. Hra jeden na jednoho byla zatím naprosto nedostačující (neobešel ani hydrant), procento zkažených centrů bylo neobvykle vysoké a pohyb bez míče? ...alá Johnnie Walker. Věřím, že to vše lze připsat na vrub nervozitě, velkému očekávání, nerozehranosti a možná i horší předsezónní přípravě. Křeče po hodině hry tomu nasvědčují...

FC LEVADIA Tallinn : SK SLAVIA Praha

FC LEVADIA Tallinn : SK SLAVIA Praha

Kadrioru Staadion 14.7.2016 - 2.předkolo Evropské ligy

3:1

Slavia Praha se po dlouhých sedmi letech probojovala do pohárové Evropy a já u toho rozhodně nechtěl chybět. Soupeřem sešívaných byla FC Levadia sídlící v hlavním městě Estonska. Tallinn je nádherný a po zásluze je jedním z turisticky nejnavštěvovanějších měst v Evropě. Vzhledem ke značné vzdálenosti využívám nabídky dvoudenního leteckého zájezdu s klubem. Odlet byl ve středu v brzkých ranních hodinách a přílet kolem druhé ranní v pátek. Z tohoto důvodu jsem musel výjezd rozšířit o dvě noci v jednom hotelu poblíž ruzyňského letiště :-(

Po příletu do Tallinnu jsme měli dva dny a jednu noc (Noc? ...slunce zapadlo asi na dvě hodiny) na poznávání starobylého hansovního města, místní kuchyně a jelikož bylo vedro jako prase, tak i na osvěžení ve studeném Baltu. V den zápasu byl naplánován hromadný pochod z centra ke stadionu, kterého se zúčastnilo asi 150 slávistů. Na miniaturním Kadrioru Staadion se nakonec sešlo jen patnáct set fotbaluchtivých diváků z čehož dvě stovky dorazily z České republiky.

Zápas měl být jednoznačnou záležitostí. Otázkou nebylo zdali, ale o kolik! Domácí vědomi si svých možností vsadili vše na totální defenzivu s ojedinělými protiútoky. Prostě klasická pohárová bitva outsidera s favoritem. Tak proč na tuto hru nebyli slávisté připraveni? To mě hlava nebere! Ty řeči, že to byl zápas blbec a že v poločase měli vést 4:1 to jsou jen kecy. Pravá strana hořela jako papír. Benjamínek Holík i před ním hrající Mingazov to absolutně nedávali. Tvůrce hry Pepík Hušbauerů? ...škoda slov. Ten je ve Slavii jak na vejminku. Za první poločas jsme nevyslali na branku jedinou střelu ze střední vzdálenosti!! Osamocený útočný hrot Mešanovic nedostal jediný kloudný balón. Jarda Zmrhalů běžel sám na gólmana a trefil ho do nohy!? To samé Hušbauer, ten pro změnu trefil z metru tyč úplně prázdné branky! Soupeř byl během utkání 4x na naší polovině a dal 3 góly! Našich 16 rohových kopů bylo úplně o ničem. Kde jsou ty doby, kdy se říkalo roh = půl gólu. Největší slabinu však vidím v absenci lídra! V týmu není jediný borec, který by to seřval, který by to strhnul svým přístupem a příkladnou bojovností. A trenér? Nebudu to pitvat, ale když po zápase, v kterém ostudně prohrajeme 3:1, odpoví na otázku: "Jak se vám líbilo africké stoperské duo Ngadjui - Deli?" "Musím se na ty inkasované góly pořádně podívat a vyhodnotit si je, nicméně oba hráli s jistotou a soupeř neměl žádné extra příležitosti." Tak kurva proč jedeme domů s debaklem? Alibisto!

Laxní přístup, herní projev a zejména ostudný výsledek nenechal chladným některé horké hlavy z kotle. Následně padlo rozhodnutí, že závěrečnou "děkovačku": Po výhře, po prohře vždycky jsme s Vámi! ...tentokráte nahradí domluva! Fanoušci požadovali po hráčích vysvléknutí dresů, jichž v tomto duelu nebyli hodni a vysvětlení co bylo příčinou toho trapasu na hřišti! Co jsem viděl já, tak se rozhodně nejednalo o napadání hráčů, jak psali senzacechtiví novináři. Emoce sice stříkaly na všechny strany, ale po několikaminutové diskusi vše skončilo podáním ruky a slibem hráčů, že to za týden odčiní a přes Levadii postoupí. Uvidíme. Herně na to určitě mají, jen se nesmí opakovat blamáž z prvého zápasu!

Na závěr takové malé zhodnocení mých zahraničních výjezdů se Slavii Praha:

Říjen 2007: Arsenal vs. Slavia 7:0. Historický debakl v LM. Na zpáteční cestě nám o pět minut ulétlo letadlo z Londýna. Domů jsme se dostávali přes Berlín a Varnsdorf :-)

Srpen 2009: Odvetný zápas Crvená Zvezda Bělehrad : Slavia Praha 2:1. Po celodenních obstrukcích ze strany srbské policie se na stadion dostáváme až ve 42.minutě. I přes porážku Slavia postupuje do základní skupiny EL. Slávistické vedení všem odvážným, co se vydali do Bělehradu, poskytlo výrazné slevy na všechny domácí zápasy ve skupině EL.

Červen 2016: Levadia Tallinn: Slavia Praha 3:1. Asi největší ostuda ze všech tří výjezdů. Klubový šéf Jaroslav Tvrdík přislíbil všem co zažili tuto blamáž na vlastní oči odškodnění v podobě celosezónní permanentní vstupenky.

Sečteno podtrženo, tři výjezdy, tři porážky z toho dva debakly a pokaždé nezapomenutelná story. Příště raději všednější výjezd s kvalitním fotbalem a nezapomenutelným výkonem na hřišti! SLAVIA PRAHA FOREVER!

AC SPARTA Praha : Villarreal CF

AC SPARTA Praha : Villarreal CF

Letná 14.4.2016 - čtvrtfinále Evropské ligy

2:4

Na Letnou jedu jen proto, že máme lupeny za tu nejoblíbenější cenu na světě. Díky Apoku! Od spielu neočekávám nic jiného než snadnou výhru hostujícího celku. Což deklaruji dvěma tikety s ostrou dvojkou. Přestože byla Sparta zcela bez obrany a sestavu lepila jak Kajínek papírové pytlíky, tak mezi rudými panoval až patologický optimismus. Sázkovky během dne přijímaly stále více vkladů na výhru či neprohru letenských, což mělo za následek růst kurzů preferujících Villarreal. Díky :-) ...pak, že peníze neleží na ulici.

Nesehranost sparťanské obrany se projevila hned v úvodu, když Bakambu pláchl Marečkovi a poslal hosty do snadného vedení 1:0. V následujících třiceti minutách měla Sparta více ze hry a minimálně třikrát možnost zápas otočit. Bohužel (pro rudé) Dočkal ani Krejčí nemířili přesně. Nedáš - dostaneš. Ve 43.minutě zahřmělo na druhé straně a bylo po postupu. To však nebylo ze strany Villarrealu vše. O dvě minuty později padla po rohovém kopu třetí branka a Sparťané odcházeli do šaten s vidinou debaklu. Ten dostal reálné rozměry ve 49.minutě, když Bakambu zvýšil na 0:4. V tomto okamžiku podřadila "žlutá ponorka" z druhého rychlostního stupně na jedničku (chvílemi to vypadalo na zpětný chod) a nabídla srdnatě bojující Spartě prostor ke korekci hrozivě narůstajícího skóre. Na konečných 4:2 pro Villarreal snižovali v první půli neproduktivní Dočkal s Krejčím.

Po dlouhé době bych vyzdvihnul sparťanské publikum, které od úvodních minut hlasitě povzbuzovalo a i přes nepříznivě se vyvíjející skóre vytvářelo svým hráčům to pravé domácí prostředí. Atmosféra na stadionu byla velmi dobrá!

Na zpáteční cestě se v autě pouštíme do polemiky proč jsou španělské kluby tolik úspěšné v Evropské lize. Dle mého názoru je to zřejmé: Jako jedni z mála ji berou opravdu vážně. Pro kluby z Pyrenejského poloostrova je to jediná cesta jak získat trofej a nezbankrotovat.

1) Uspět v domácí soutěži je pro drtivou většinu španělských klubů Mission Impossible. La Lize vládnou super-rozhazovačný Real s Barcelonou a ti neprohrávají. Nejlépe to popsal José Mourinho: "Byl jsem v úžasném klubu, ale hráli jsme jen dvě utkání v roce: Barcelona - Real Madrid, Real Madrid - Barcelona. Ostatní zápasy jsme vyhrávali 4:0, 5:0, 4:1 nebo 6:1,"

2) Všechny evropské top kluby hrají Ligu Mistrů a tím pádem je v EL slabší konkurence. EL berou vážně jen kluby ze střední a východní Evropy.

3) Těch pár klubů z Anglie, Německa či Itálie bude vždy preferovat domácí soutěž. V případě Anglie dokonce i FA Cup. Důkazem toho může být letošní osmifinále mezi Borussií Dortmund a Tottenhamem Hotspur. Trenér Tottenhamu nasadil do tohoto "prestižního" duelu béčkovou sestavu, neboť celou řadu opor šetřil na víkendový duel Premier League. V něm hráli Spurs s beznadějně poslední Aston Villou!!! Vidina zisku mistrovského titulu je prostě lákavější než duel EL.

Dalším příkladem může být vyřazení Neapole od Villarrealu, které jinak horkokrevní tifosi přijali s úlevou. Pro Neapol měla mnohem větší cenu pouhá šance na zisk scudetta, o které sváděla marný boj s Juventusem Turín.

4) O prestiži EL svědčí i ceny vstupenek. V zahraničí dosahují pouhého zlomku cen na domácí ligu a přesto zůstávají tribuny poloprázdné. To u nás na to jdou kluby přesně opačně. Zápasy EL jsou vnímány jako vrchol sezony a ceny tomu odpovídají. Lupeny na Villarreal se prodávaly za "lidových" 850 Kč až 1850Kč.

OLYMPIQUE de Marseille : FC SLOVAN Liberec

OLYMPIQUE de Marseille : FC SLOVAN Liberec

Stade Vélodrome 1.10.2015 - základní skupina Evropské ligy

0:1

Po losu Evropské ligy jsem měl hnedle jasno. Olympique Marseille, nejslavnější fotbalový klub Francie? Jedu! Možná by někdo mohl namítnout, že jsou slavnější PSG či Monaco, ale to ani náhodou. To jsou rychlokvašky posledních let, vyhnané petrodolary. Ani Lyon se svými sedmi tituly v řadě (2002-2008) se nemůže s Olympique měřit. Snad jedině Saint-Étienne, které získalo stejně jako Marseille deset titulů, jenže jeho sláva skončila ve vzdálených sedmdesátých letech. A to by ještě Olympique jedenáctý titul odebrán kvůli korupci.

Na výjezd využívám stejný model jako do Splitu na Hajduk. Letadlo od klubu. Přestože Slovan objednal sem-tři-sedmičku pro 180 pasažérů, tak se po volných místech jen zaprášilo. Ubytování bylo tentokráte přímo v centru kousek od historického přístavu v moderní, nově zrekonstruované čtvrti.

První den využívám možnosti organizované prohlídky města s místním průvodcem a v podvečer i možnosti zúčastnit se oficiálního tréninku Slovanu. Důvod mám jediný. Chci si v klidu prohlédnout legendární stadion Velodrome. Zejména jsem zvědavý, jak si Frantíci poradili se zastřešením atypického stadionu z roku 1937, na kterém proběhla poslední rekonstrukce před MS 1998. Popasovali se s tím náramně. Je to úchvatná stavba pro 67 tisíc diváků. Po kompletním dokončení a úpravě přilehlého okolí nebude mít žádnou chybu!

Druhý den vyrážíme lodí na nedaleké Frioulské ostrovy. Cílem je pevnost na ostrově If známá jako vězení hraběte Monte-Christa ze stejnojmenného románu. Po návratu do Starého přístavu ještě stíháme výlet taxíkem na kopec tyčící se nad městem. Na této hoře se nachází bazilika Notre Dame de la Garde. Tato dominanta města skýtá naprosto úžasné výhledy na Marseille. Ti co se rozhodli strávit odpoledne v hospůdce, kavárně, či nějaké restauraci udělali tentokráte velkou chybu. Cestou zpět stíhám nakoupit ještě nějaká francouzská vína a hlavně ty jejich úžasné sýry. Rozpoznat kufr na letištním pásu potom nebyl žádný problém :-)

Samotný zápas byl v jednoznačné režii domácích a jen famózní zákroky gólmana Koubka držely Slovan nad vodou. A to ještě spousta závarů skončila střelou těsně vedle, nebo balón proputoval malým vápnem bez jediné teče. Nejlépe to v letadle zhodnotil klubový prezident: "Taktiku připoutat Olympique na naší polovinu jsme splnili bezezbytku" :-) Jak může být fotbal sportovně nespravedlivý se přesvědčili všichni aktéři v 84.minutě, kdy zahrával Liberec rohový kop. Po rohu vznikla ve vápně trma-vrma v niž se nejlépe zorientoval obránce Coufal, který prostřelil Mandandu a doslova šokoval všechny přítomné. Ani téměř osm nastavených minut na výsledku nic nezměnilo a mohlo se jít slavit!

zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto

zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto

zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto

zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto

zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto

zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto

HNK HAJDUK Split : FC SLOVAN Liberec

HNK HAJDUK Split : FC SLOVAN Liberec

Stadion Poljud 27.8.2015 - 4.kolo play-off Evropské ligy

0:1

Když byl Slovanu v předkole evropských pohárů nalosován Hajduk Split, tak se mi splnil jeden z mnoha fotbalových snů. Výjezd do Splitu to byla povinnost. Zažít na vlastní kůži atmosféru, kterou umí vytvořit jedni z nejlepších fans v Evropě to je prostě lákadlo, kterému nešlo odolat!

Do Dalmácie jsem měl stejně namířeno, neboť chorvatské derby mezi Hajdukem a Dinamem nemůže v mém „projektu“ největších zápasů Evropy chybět. Takto budu moci shlédnout Vječni derbi v opačném gardu, než jsem plánoval, tedy v Záhřebu. No a co si budeme nalhávat, Záhřeb je mnohem blíže nežli Split a hlavně dostupnější všemi dopravními prostředky.

Na výjezd, no spíše na vý“let“, do Chorvatska  vyrážíme s Robem, s kterým mé putovaní za evropským fotbalem kdysi začalo. V roce 2000 jsme byli u toho, když naši repre na Euru v Amsterodamu zaříznul Pierluigi Collina.

Pohodlnost tentokráte zvítězila a tak veškerou organizaci necháváme v režii marketingového oddělení Slovanu Liberec. Jedinou naší starostí bylo dostavit se včas k odjezdu, který byl naplánován na osmou ranní od restaurace U Talenta. No a pak šlo již vše jako po drátkách: Liberec – Praha (Ruzyně) – Split (Kaštela) – Trogir. Lokalita pro ubytování byla zvolena naprosto bezchybně. Vyhnuli jsme se šedi velkoměsta a mohli si tak dosyta užít pobytu u Jadranu. Hotel měl sice své nejlepší roky za sebou, ale na tu jednu noc (pro některé na pouhých pár hodin) to byl hotový nadstandard.

Oficiální trénink Slovanu vynechávám a raději se věnuji mořským a přímořským radovánkám. Druhý den spíše těm přímořským v barech na pláži. V podvečer nasedáme do busu a za policejního doprovodu míříme rovnou na staďák. Pětatřicetitisícový stadion Poljud byl beznadějně vyprodán. Předzápasový prostor vyplňuje místní spíkr pouštěním melodií oslavujících Hajduk, Dalmácii i město Split. Pokaždé když se blíží refrén, tak hudbu z amplionů vypne a celý stadion to sborově dozpívá. Super efekt a to je teprve předkrm.

Domácí fans od úvodních minut rozjíždějí parádní support podpořený choreografií přes celou tribunu a vypadá to na devadesát minut pořádného Balkánu. "Bohužel" skvostně rozjetý večírek ukončil svým brzkým gólem Pepa Šural :-) Škoda, že branka nepadla až v druhém poločase. Takto bylo jasné, že mladý tým Hajduku dvojzápas s dobře hrajícím Slovanem neotočí. Liberec hrál opravdu zkušeně a utkání si v klidu a s přehledem pohlídal.

Po zápase ještě chvíli čekáme na stadionu a pak se opět za policejního dohledu přesouváme na letiště. Odlet se díky dopingové kontrole vylosovaných hráčů trošičku zpozdil. Zřejmě nedostatek tekutin. To však nebyl problém leteckého speciálu. V něm bylo všeho dost :-) Sedmdesátiminutový let se proměnil v takovou malou diskotéku. V hlavě mi nejvíce utkvěl song od Sagvana Tifiho - Dávej ber, který hráči doplnili o refrén "Ludvo dávej" poukazující na prémie, které jim Ludvík Karl za postup jistě rád vyplatí.

zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto

zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto

zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto

FC SLOVAN Liberec : HNK HAJDUK Split

FC SLOVAN Liberec : HNK HAJDUK Split

Stadion U Nisy 20.8.2015 - 4.kolo play-off Evropské ligy

1:0

Do Liberce zavítal Hajduk Split a s ním přibližně tisícovka jeho skvělých fans. Torcida to je v Evropě pojem! Na kontinentě není mnoho týmů u kterých by reputace jejich ultras předcházela sportovní úspěchy klubu. Nebylo tedy divu, že o zápas byl ve městě pod Ještědem obrovský zájem. Vyprodat stadion to byla povinnost. Samozřejmě se opět redukovala kapacita a tak místo 10 tisíc diváků mohlo shlédnout mač jen 8,5 tisíce šťastlivců.

Spektrum diváků bylo rozličné. Například partička borců sedících za námi se podivovala nad tím, že  Slovan konečně zastřešil tribuny za brankami, neboť "minule to nebylo". To minule je minimálně jedenáct let?! Dalším zajímavým tématem bylo použití pyrotechniky v sektoru hostí. Já jsem určitě pro! Mně se to prostě líbí. Dodává to zápasu šmrnc. Samozřejmě pokud to nějaký bezmozek nehází po hráčích, divácích, nebo s tím nepodpaluje stadion. Od toho jsou však na tribunách desítky kamer, které v dnešní přetechnizované době jednotlivce snadno identifikují a pak nemůže být problém takového blba chytit a potrestat. Mě však nakrklo něco jiného. V okamžiku, když v sektoru hostí vzplály ohně, tak se všichni začali rozčilovat, pískat a nadávat. Vzápětí však drtivá většina těchto mravokárců vytáhla mobilní telefony a začala si to fotit a natáčet. ...to budou chlapi v hospodě čumět. Ach jo :-(

Jakou parádu umí Torcida s pyrotechnikou je možné zhlédnout na youtube. Video bylo natočeno v roce 2011 u příležitosti stého výročí založení klubu. Pyro není zločin!

Fotbal se hrál docela zajímavý s několika příležitostmi na obou stranách. Tou nejvýraznější z pohledu hostí bylo nastřelené břevno Sušičem z pětatřicáté minuty. O půl hodiny později byl blízko ke skórování Rabušic a po něm z dorážky Shala. Bohužel nic z toho. Zahřmělo až deset minut před koncem. Po standardce se k odraženému míči dostal Pokorný a bylo vymalováno. 1:0.

  

FC SLOVAN Liberec : AZ ALKMAAR

Stadion U Nisy 20.2.2014 - 1.kolo play-off Evropské ligy

0:1

Do jarních vyřazovacích bojů postoupil Liberec po více jak deseti letech a los byl poměrně příznivý. Nizozemský AZ Alkmaar rozhodně není klubem, před kterým se třese celá Evropa. Dovoluji si tvrdit, že ještě na podzim by byl Slovan mírným favoritem. Po zimním průvanu v liberecké kabině je tomu bohužel naopak. Tíživá ekonomická situace dopadla i na podještědský klub, který následně opustili hráči jako Rabušic, Kušnír, Kalitvincev, Kelič a Hadaščok.

Samotné utkání příliš vzruchu nepřineslo. Fotbalovosti bylo poskrovnu a střel ještě méně. Zápas spěl k nudné bezbrankové remíze, která přesto skýtala slušné šance do odvety. Bohužel přišla nevinná standardka na půlící čáře a následný centr do pokutového území. Brankář Kovář neudržel letící míč a hostující útočník Viergever pohodlně skóroval do odkryté branky. Z vítězství 0:1 se mohl radovat i známý nizozemský trenér Dick Advocaat a s ním i pár desítek holandských fans v hledišti. Za zmínku stojí i partička týpků ze skupiny Ben Side Alkmaar, kteří si ihned po závěrečném hvizdu nasazují chrániče na zuby a rozhlížejí se po domácích příznivcích...

zvětšit foto

  

FC SLOVAN Liberec : FC ZÜRICH

Stadion U Nisy 1.8.2013 - 3.předkolo Evropské ligy

2:1

Po nedělní ligové výhře nad pražskou Slavií je zřejmé, že Slovan nehraje v optimální formě, ale vyhrává a to se počítá. Zápas s Curychem se vyvíjel nachlup stejně jako ligový duel s SKS. Hosté byli v prvém poločase fotbalovější, bojovnější a pohyblivější. Není tedy divu, že Slovan šel v obou případech do kabin s jednobrankovým mankem. Výmluvná je i statistika střel na branku. Slovan vystřelil pouze jednou a to ve 44.minutě!!!

Druhá půle to je v podání libereckých jiné kafe. Jakoby nastoupilo zcela odlišné mužstvo. Zvýšená aktivita přinesla Slovanu dvě branky. U obou byl střelecky disponovaný Rabušic, který v 66.minutě donutil svým důrazem obránce Nefa k vlastní brance. O čtvrt hodiny později zakončil liberecký kanonýr Frýdkovu akci po přihrávce Šurala vítězným gólem na 2:1.

  

FC SLOVAN Liberec : SKONTO FC Riga

Stadion U Nisy 25.7.2013 - 2.předkolo Evropské ligy

1:0

První zápas v Rize skončil výhrou domácích 2:1. Očitý svědek Jarda P. však tvrdil, že Lotyši zvítězili téměř omylem po dvou fatálních hrubkách Rybalka a Kušníra.

Notičky do odvetného utkání byly napsány jasně. Slovan musel zvítězit 1:0, nebo o dvě a více branek. Ve 14.min dal hbitý Delarge z Konga gól a s postupem to vypadalo růžově. O necelých 10 minut později se vše mohlo pokazit penaltou za faul Luboše Huška. Lotyšský útočník však penaltu neproměnil a jelo se dál. Od této chvíle rozhodoval o osudu utkání mírou nebývalou sudí Johnsen. Nejenže nevyhodil Kušníra za likvidační faul, ale i následná strkanice mezi Sergejem Rybalkou a jedním z Lotyšů smrděla červenou kartou. Druhý poločas spadl do herního podprůměru a chvílemi z toho bolely oči. Drama nastalo až s příchodem 90 minuty, kdy Kováč zkosil ve vápně unikajícího protivníka. Naštěstí norský rozhodčí nenašel odvahu fouknout druhou pecku a pravděpodobně tak rozhodnout o postupu Skonta Riga. Uff. Do dalšího kola se s odřenýma ušima podívá Slovan Liberec.

  

AC SPARTA Praha : CHELSEA FC

Letná 14.2.2013 - 1.kolo play-off Evropské ligy

0:1

Čtrnáct dní před spielem se mi ozývá Filda s nabídkou volného lístku na Chelsea. Rozhovor začíná slovy: "Važ si toho seš první komu volám". V podtextu však slyším: Jsi jediný magor, kterého znám, co dá za fotbal 2200 kaček. Nemýlil se :-) Chelsea bývala v dobách José Mourinha mým oblíbeným týmem a tak na svatého Valentýna frčím na Letnou omrknout co zbylo z famózní osy Mourinho - Čechíno - Terry - Lampard - Drogba.

Zápas byl pro sparťany svátkem, ale pro mě jako nezaujatého diváka to byla vcelku nuda. Atmosféra průměrná, na tak důležitý souboj spíše podprůměrná, a fotbal také nic moc. Sparta nastoupila proti anglánům s velkým respektem a až na povedenou čtvrthodinku kolem třicáté minuty toho moc nepředvedla. V těchto chvílích se k zakončení dostal dvakrát exjablonecký Lafata, jednou kapitán Matějovský a jednou i talentovaný Krejčí. Za Londýňany byl tradičně střelecky nejaktivnější Frank Lampard, ale ani jemu se nepodařilo skórovat. Jedinou branku utkání vsítil deset minut před koncem střídající Oskar, který byl na hřišti sotva půl minuty.

  

SK SLAVIA Praha : GENOA CFC

Eden 2.12.2009 - Základní skupina Evropské ligy

0:0

Pokud by slávisté v tomto zápase porazili FC Janov stále by žila naděje na postup. Ta šance by zde byla, ale pouze teoretická. K vítězství měla Slavia tentokráte hodně blízko, ale trojice (vlastně pětice) rozhodčích z Německa byla jiného názoru. Slávka předváděla obstojný fotbal s řadou šancí. To Italové měli pouze jednu jedinou a tu Crespovi zmařil skvělým zákrokem gólman Romanovs. První gól utkání vstřelil ve 29.minutě Standa Vlčků, ale gól mu nebyl uznám pro domnělý ofsajd. Zápas se hrál před slušnou prosincovou návštěvou dvanácti tisíc diváků (dle mého názoru patnácti tisíc) z čehož více jak tři tisícovky dorazili z Itálie. A tito diváci byli svědky poločasového loučení Vládi Šmicra, který definitivně ukončil fotbalovou kariéru. Po přestávce se zápas odvíjel dle stejného scénáře jako v prvé půli. Slavia byla opět lepším celkem, opět měla více šancí a němečtí rozhodčí ji opět neuznali regulérní gól. V nastaveném čase po sérii rohových kopů vstřelil Adam Hloušek branku, která pro údajný faul Máry Suchého nebyla uznána. Škoda nerozhodného výsledku, ale pozitivním faktem je, že se na to dalo konečně dívat!

     

SK SLAVIA Praha : VALENCIA CF

Eden 5.11.2009 - Základní skupina Evropské ligy

2:2

Slavia je v hluboké herní a výsledkové krizi. Jak říká Bighead: "Kdyby chtěl někdo naplánovat tuto sezonu na piču, tak takhle dokonale by se mu to nemohlo povést". "Úvodních" 80.minut hrajeme naprosto tragický fotbal. Dle mého názoru nejhorší jaký jsem, kdy od Slávie viděl. Fotbalovosti pramálo, bojovnost nulová, pohyb želví. S tímhle výkonem se nedá porazit ani divizní mančaft, natož španělský velkoklub. Po gólech Joaquína z penalty ve 22.minutě a Madura ze 47.minuty prohráváme zcela zaslouženě 0:2. Zápas spěl k jednoznačnému vítězství hostujícího celku, ale najednou v 79.minutě přišel blesk z čistého nebe. Slávia hrající druhý poločas bez vyloučeného Šenkeříka zahrávala roh, míč putoval celým pokutovým územím, až na hlavu střídajícího Jandy, který snížil na 1:2. O tři minuty později rozehráli slávisté rychle faul a Grajciar dopravil odraženou Hlouškovu střelu mezi tyče španělského gólmana, 2:2. Nevím co se stalo, ale rozhodně to nebylo o srdíčku. Nebylo to ani o pověstném štěstíčku, kterému se chodí naproti. To byla prostě kurevská náhoda, že jsme tento zápas uplichtili. Mám dojem, že hráči Valencie tomu ještě teď nemohou uvěřit. Smolařem utkání byl gólman Romanovs, který pokaždé když nastoupil - pro zranění nedohrál :-( Že by sklízel hořké plody za svůj nefér postoj při přestupu do našeho klubu?

  

SK SLAVIA Praha : LOSC Lille Métropole

Eden 1.10.2009 - Základní skupina Evropské ligy

1:5

Zápas s Lille byl obrazem dvou různých Slávií. V prvém poločase podávali sešívaní nadějný výkon. Bojovali, drali se dopředu, centrovali a i šance si vytvořili. Za což byli po zásluze odměněni brankou, kterou vsítil Tijani Belaid (z pokutového kopu :-). Druhá půle však začala pro Slávii fatálně. Marek Suchý si srazil centrovaný míč do vlastní branky, 1:1. V následujících pětadvaceti minutách přebrali otěže zápasu francouzští fotbalisté. Co se ovšem dělo v poslední dvacetiminutovce to mi hlava nebere. Nejprve trenér Jarolím stáhl defenzivní štít Hocine Ragueda (prý nehrál podle jeho představ) a v tu chvíli se mužstvo totálně sesypalo. Hráči začali nepochopitelně kazit přihrávky, nedařily se jim kličky a běh se postupně měnil v chůzi. A tak se není čemu divit, že se v 71.minutě dostávají hosté do vedení 2:1. Poté přichází totální kolaps! V rozmezí 85. a 90.minuty stačili slávisté třikrát inkasovat. Hráči se na to prostě vysrali. Bohužel si neuvědomili, že fotbal je jejich zaměstnání, a že ho hrají hlavně pro fanoušky, kteří za lupen vylepili 750 vočí. Pro nás v hledišti to byla dost velká potupa a neskutečné rozčarování. Vždyť Lille bylo v té době předposledním celkem francouzské ligy. Dostat doma pět gólů a hlavně sledovat výkon, který není hoden sešívaného dresu, to byla opravdu hodně hořká tabulka čokolády. Proto není divu, že se hráčům na pozápasovou děkovačku moc nechtělo. Nakonec v sobě nalezli odvahu a šli před kotel domácích fans. No pochvalná slovíčka z tribun rozhodně neslyšeli. Se sklopenou hlavou si vyslechli vše co si vyslechnout měli a co si zasloužili. Už už to vypadalo, že se poprvé Edenem nerozezní hromové ...Vždycky jsme s Vámi! Po výhře! Po prohře!... Nakonec si však vzal mikrofon jednadvacetiletý kapitán Marek Suchý a za mančaft slíbil, že o čtyři dny později to bude v Derby vypadat úplně jinak. Teprve potom se nad Edenem rozeznělo ....Vždycky jsme s Vámi!

  

CRVENA ZVEZDA Beograde : SK SLAVIA Praha

Maracaná 27.8.2009 - 4.předkolo Evropské ligy

2:1

Na zápasy Slavie Praha jezdím v drtivé většině případů kvůli mužstvu v sešívaných dresech. Je-li soupeř zvučného jména, může se stát, že jsem občas více zvědav na protivníka a na to, jak se mu naši borci vyrovnají. Tentokráte však jedu na spiel z úplně jiných pohnutek. Slávia dostala v předkole Evropské ligy Crvenu Zvezdu a já jsem zvědav na jejich téměř legendami opředené fans, kteří si říkají Delije. Fotbalová atmosféra na Balkáně je úplně o něčem jiném než v západní Evropě a to je to, co mě láká.

Na výjezd do Bělehradu jsem ukecal Raďase a přes fanklub si zajišťujeme místa v buse již před prvním duelem v Praze. Bohužel před domácím zápasem je tradičně v českých médiích rozpoutána hysterie o tom, jak do Prahy míří tisícovka srbských hooligans a co všechno se bude dít. Když nějací inteligenti v řadách srbských fanoušků vyrabují dvě benzínky, dávají PČR požehnání tvrdě zakročit již v počátku rodících se lapálií. A tak jsou někteří Srbové vyhoštěni, zadrženi, nevpuštěni na stadion, popřípadě drobet zlískáni obuchy a pendreky v pražských ulicích. Jak říká třetí Newtonův zákon: „Proti každé akci vždy působí stejná reakce.“ Je tedy jasné, že se v Bělehradě můžeme dočkat podobného uvítání. Toho si jsou vědomi i organizátoři našeho zájezdu a proto žádají po české ambasádě a bělehradském klubu záruky bezpečnosti. To znamená policejní doprovod od hranic ke stadionu a zpět. V tuto chvíli začínám tušit, že vytištěné mapy Bělehradu se zakroužkovanými místy, které jsem chtěl navštívit, vezmou za své. Den před odjezdem je totiž plán cesty poupraven tak, abychom strávili na území Srbska co možná nejkratší dobu. Místo prohlídky Bělehradu a posezení v nějaké místní hospůdce máme šestihodinový rozchod v posledním větším městě v Maďarsku, kterým je Szeged. Na nějaké velké courání po městě není nálada, a proto většinu času trávíme povalováním se v parku.

Na dvouset kilometrovou cestu ze Segedínu do Bělehradu máme luxusních sedm hodin. Po poměrně rychlém odbavení na hranicích (1,5 hod) si nás přebírá místní policie a jedeme směr Novi Sad, kde jsme drženi na čerpací stanici přes 2 hodiny s tím, že z bezpečnostních důvodů nás odvezou ke stadionu těsně před úvodním hvizdem. V tuto chvíli mi začíná být jasné, že se jinak milí policisté rozhodně nebudou nikterak stresovat, zdali stihneme, nebo nestihneme úvodní hvizd. Když nasedáme do busu a jedeme po rychlostní silnici šedesátkou, loučím se s vidinou brzkého příchodu na stadion a s možností zhlédnout rozcvičku hráčů na hřišti a Delije v hledišti. Když z rychlostní silnice vedoucí až ke stadionu odbočujeme na okresní silnici, a najíždíme další sto zbytečných kilometrů, loučím se s úvodní desetiminutovkou zápasu. V rádiu, které jsme v buse naladili, to místní spíkr docela hecuje a popisuje báječnou atmosféru na stadionu a zajímavé choreo v podání domácích fans. …takže vše kvůli čemu se trmácím tisíc kiláků je v prdeli. Na staďák se dostávám jako jeden z prvních a to ve 42.minutě těsně před tím, než domácí zvyšují na 2:0.

Slavia nehraje nikterak oslnivě, ale strach o případný nepostup do EL nemám. Druhá pětačtyřicetiminutovka utekla kurevsky rychle a najednou je konec. Stačil jsem jen zaregistrovat, že na 2:1 snížil v 63.minutě Standa Vlček a tím pádem je vymalováno. Postupuje Slávia!

Po zápase jsme „z bezpečnostních“ důvodů drženi dvě hodiny na liduprázdném stadionu. Kdo si myslel, že zpáteční cesta bude „přímá dráha“ na hranice, tak ten se opět mýlil. Což jsme se mýlili všichni. Místní policisté nám to dávají i za události v Práglu pěkně sežrat a vedou nás opět po okrskách. Po zhruba šesti hodinách jsme na hranicích a přes Maďarsko, Slovensko a Moravu frčíme již dle itineráře. Cestou ještě sledujeme on-line reportáž z losu Evropské ligy a hrozíme se ironie osudu, která by nám mohla přihrát druhý bělehradský klub – Partizán. Tajně si přeji Šachťar Doněck kam mě lákal kolega z háku (místní rodák), ale nakonec jsou z toho zajímaví a těžcí soupeři typu FC Janov, Lille a Valencie CF.

zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto

zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto

zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto

  

SK SLAVIA Praha : CRVENA ZVEZDA Beograde

Eden 20.8.2009 - 4.předkolo Evropské ligy

3:0

Do Edenu zavítala Crvena Zvezda Beograde. Klub s jedním z nejtemperamentnějších fanouškovských táborů v Evropě, vítěz PMEZ z roku 1991, ale v současnosti pouhý stín slavného mužstva kolem Savičeviče, Prosinečkiho, Mihajloviče, Pančeva či Dragiši Biniče. Povinností Slavie bylo napravit nevydařený vstup do ligy a hlavně odčinit ostudné vyřazení z Champions League. S napětím očekávám, co do svého šejkru namíchá Karel Jarolím za ingredience a co jeho míchání, třesení a protřepávání provede s kádrem. Bohužel díky barmanské show svého lodivoda neměla Slavia prozatím sebemenší šanci se sehrát. Na trávník opět vybíhá notně modifikovaná sestava s dvěma „útočníky“. V dobré formě hrajícím Zdendou Šenkeříkem a spíše záložníkem Adamem Hlouškem. Prvních třicet minut mi hlava nebere, proč hrajeme nakopávané míče na 175cm vysokého Šenkeříka, ale asi je to super hlavičkář, neboť se právě touto částí těla v 34.minutě prosazuje :-). Slavia vede 1:0. Od tohoto okamžiku je vidět na domácích hráčích výrazné zlepšení. Bohužel k ofenzivně technickému fotbalu z loňského podzimu je však pořád hóóódně daleko. O další půl hodinku později se opět prosazuje útočné duo Hloušek-Šenkeřík a druhý jmenovaný zvyšuje přesnou střelou k tyči na 2:0. Třetí a doufám, že postupový gól vsítil Standa Vlček, který se rychle zorientoval a střelou pod břevno dorazil akci Jardy Černého. Tři nula je před odvetou velice solidní výsledek a předvedený výkon zase příslibem do další bojů v lize i v evropských pohárech. Příjemným překvapením tohoto zápasu byl výkon Adama Hlouška, který svým důrazem a pohybem dokazoval, že by se v základní sestavě mohl zabydlet natrvalo.

  

SK SLAVIA Praha : HAMBURGER SV

Eden 4.12.2008 - Základní skupina Evropské ligy

0:2

Poslední šancí, jak proklouznout do jarní části Poháru UEFA, bylo vítězství nad bundesligovým HSV. Bohužel, od prvních minut zápasu bylo jasné, že to asi neklapne. Ne, že by hráči německého mužstva byli tak dobří, ba naopak, hráli pěknou tužku. Slávisté však předváděli ještě větší holomajznu, a tak se z tohoto koktejlu nemohoucnosti zrodil asi nejhorší zápas hraný v novém Edenu. Svou troškou do pověstného mlýna přispěla i trojice tureckých rozhodčích. To co předváděl hlavní arbitr to byla exhibice blbosti. Nejlepší rozhodčí je ten, kterého si při zápase ani nevšimnete. Pan Dereli byl pravým opakem a aby toho nebylo málo, tak mu zdatně asistoval i pomezní s neustále zdviženým mávátkem. Tohle předvést v Istanbulu, tak jsou do dvaceti minut namletí v kebabu. Hrůza.

První branku HSV vsítil ve 31.minutě Olič a v 90.minutě zvýšil z pokutového kopu Petrič na konečných 2:0. Penalta se kopala po zákroku na Davida Jarolíma, který bezezbytku dostál své pověsti nejčastěji padajícího hráč v Bundeslize. Slavia forever!

  

SK SLAVIA Praha : ASTON VILLA FC

Eden 6.11.2008 - Základní skupina Evropské ligy

0:1

Slavia je aktuálně vedoucí celek Gambrinus ligy a Villa drží momentálně páté místo v Premier League. Tento zápas byl proto beznadějně vyprodán a nabitý Eden se těšil na fotbalový koncert. Fotbal to byl opravdu parádní. A co víc? Hrálo se v nádherné fotbalové atmosféře. O úroveň zápasu se staraly oba celky rovnoměrně. Každý z týmů opanoval hru v jednom z poločasů. V tom prvém byli  lepší hosté z Birminghamu. Slávisté jim však jejich převahu notně usnadnili přehnaným respektem a lehce ustrašenou hrou. Druhá půle to už bylo o něčem jiném. Hrálo se vlastně jen na polovině soupeře. Slavia si vypracovala nejméně čtyři gólové příležitosti a držení míče bylo zhruba 70 ku 30 ve prospěch domácích. Bohužel ani jednou se nepodařilo dostat míč za záda Bradleyho Guzana. A tak nakonec rozhodl smolným gól z 26.minuty, kdy se Sidwellova střela otřela o stehno Johna Carewa a zaplula do protipohybu Martina Vaniaka, 0:1.

Výhry a body jsou určitě důležité, ale pokud se budu na stadiónu bavit takovýmhle krásným fotbalem, v takovéto parádní atmosféře, tak je vlastně svým způsobem jedno, když se občas prohraje...

Chorál č.3: Bican, Puč a Plánička.

                 Z nebe se dívají jak Slávie válí.

                 Bican, Puč a Plánička.

                 Na Slávii jsou hrdí!

  

SK SLAVIA Praha : TOTTENHAM HOTSPUR FC

Strahov 14.2.2008 - 3.kolo Poháru UEFA

1:2

Den před tímto zápasem se mi ozval náš mecenáš, filantrop, spoluhráč a kamarád v jedné osobě legendární pan K., že přilétnul z Irska do Čech a momentálně se nachází v Praze. A jestli prej jdeme na fotbal? Sraz si dáváme v pizzerii u Pyramidy, kde stíháme jedno chytré předzápasové a hurá na promrzlý Strahov. Kosa je kurevská a fotbal v podání Slavie nudný. Ještě, že je o čem pokecat a tak nám první pětačtyřicetiminutovka utíká ve slušném tempu. Ke hře se dalo konstatovat pouze to, že na Premier League tuto sezonu ještě nemáme :-) Berbatov ve čtvrté a Robbie Kean ve třicáté prostřelili Vaniaka a zdálo se, že je po zápase. Nutno podotknout, že na obou gólech měl trochu podíl i slávistický gólman. Při prvé brance se skládal jako šraňky a vyběhnutí proti Keanovi bylo zcela plonkové, 2:0. V dalším průběhu zápasu však Martin předváděl staré dobré zákroky na které jsme si rychle zvykli v podzimní části Gambrinus ligy a zejména kvalifikaci o Ligu Mistrů. Druhá půle byla o něco lepší a to zejména ze strany Slavie. Tottenham si hrál furt to svoje a s přehledem kontroloval vývoj utkání. Slávia se však trochu osmělila, přidala na důrazu a dokonce zásluhou Střihavky snížila na konečných 1:2. Na tomto gólu se výraznou měrou podílel i Radek Černý, který předvedl parádní hrubku a daroval tak svému bývalému klubu laciný gól. Návštěva na Strahově byla tradiční, tedy žalostná. Jedenáct tisíc diváku z čehož tři tisícovky přiletěli z Londýna to se mi zdá opravdu bídný.

Eden je jen jeden!

zvětšit foto zvětšit foto

Odveta na White Hart Lane v Londýně se nesla ve stejném duchu jako na Strahově - rychlý gól v podání Tottenhamu a pomalý rozjezd v podání Slavie Praha a její výrazné zlepšení ve druhém poločase. Jak mi po skončení zápasu volal očitý svědek Jarda P. (jehož hlas nám přibližoval průběh zápasu na Radiožurnálu): "Ti vaši kluci hráli v druhé půli parádní fotbal a jen s velkou dávkou smůly nedostali zápas do prodloužení." Škoda. V overtimu a v případném penaltovém rozstřelu by se mohlo stát cokoliv. Ale to jsou jen kdyby a na ty se nehraje!

  

FC SLOVAN Liberec : GRASSHOPPERS Zürich

Stadion U Nisy 23.11.2006 - základní skupina Poháru UEFA

4:1

Jako slávista nemám na tento švýcarský klub ty nejlepší vzpomínky. V devadesátémšestém to byly právě "Kobylky" z Curychu a zejména jejich kanonýr Turkilmaz, kteří deklasovaly pražskou Slavii v jejich prvním pokusu nakouknout do Ligy mistrů. Po deseti letech se tedy znovu jdu podívat na toto tradiční mužstvo z pod Alp.

Díky liknavosti MHD Liberec dorážíme ke stadionu s "mírným" zpožděním a tak se s úvodní desetiminutovkou už předem loučíme. Zahajovací Blažkův gól ze šesté minuty a stejně tak švýcarské vyrovnání (9.min - Schwegler) vidíme pouze na obrazovce restaurace U talenta, kde si kupujeme tradiční klobásku a méně tradiční svařáček (Don Simon 2006 :-). Celý první poločas sledujeme nadprůměrné utkání, v kterém mají jasně navrch domácí. Za svou aktivní hru jsou také po zásluze odměněni druhou brankou jejímž autorem byl ve 21.minutě Tomáš Zápotočný. Úvod druhého poločasu i nadále patřil libereckým, ale bylo vidět, že i hosté chtějí skórovat. Zejména rychlá brejková akce ze 60.minuty volala po gólu. Naštěstí Toure nastřelil pouze tyč a Pintova dorážka přeletěla úplně prázdnou branku Marka Čecha. O osm minut později zahrával Papoušek přímý volný kop z dobrých třiceti, možná i pětatřiceti, metrů a k úžasu všech přítomných plachtící míč proklouzl mezi nohama švýcarského gólmana :-) Brankář Colcorti musel spolknout ještě jednu hořkou pilulku v podobě čtvrté branky, která padla v devadesáté minutě po ukázkové kombinační akci na jejímž konci přesně zacílil Frejlach, 4:1 - hotovo, vymalováno!

  

FC SLOVAN Liberec : FC SEVILLA

Stadion U Nisy 19.10.2006 - základní skupina Poháru UEFA

0:0

K prvnímu zápasu základní skupiny Poháru UEFA přijel do Liberce obhájce trofeje španělský klub FC Sevilla. To dá rozum, že jsme u toho nemohli chybět. Libereckým fotbalistům se tradičně na španěláky daří a nebylo tomu ani tentokráte jinak. I když bezbranková remíza není bůhvíco, vezmeme-li v potaz sílu a kvalitu protivníka, je to docela dobré vykročení do soutěže. Největší šancí zápasu bylo nastřelené břevno, kterému předcházel velmi dobrý centr z pravé strany, po kterém Bílek z první rozezvučel konstrukci španělské branky. I nadále byli liberečtí aktivnější, ale ke kýžené brance tato aktivita nevedla. Mohl za to samozřejmě kvalitní soupeř, kterému však velmi zdatně asistoval nekvalitní rozhodčí Tudor z Rumunska. Takový počet nepřesností, otočených faulů a nesmyslných verdiktů jsem opravdu dlouho neviděl. Prostě klasické připískávání slavnějšímu a komerčně zajímavějšímu klubu. Další věc, která mě na tomto zápase mrzí je pouze sedmi tisícová návštěva. Sevilla sice není Real nebo Barca, ale je to vítěz UEFY a tak by se snad slušelo vyprodat ani ne desetitisícový stadiónek U Nisy. Snad příště.... :-( 

  

SK SLAVIA Praha : TOTTENHAM HOTSPUR FC

Strahov 14.9.2006 - 1.kolo Poháru UEFA

0:1

Jet do Prahy na Anglány to je téměř povinnost pro každého slávistu. Strahov však tradičně nebyl zcela vyprodán a i když návštěva patnácti tisíc diváků by se mohla zdát jako slušná, pro mě to bylo zklamání. Toho večera ne jediné. Copak o to, že Slavia prohrála s vysoce favorizovaným Tottenhamem, to se ve sportu stává, a dalo se to i čekat, horší však byla předvedená hra od obou zúčastněných týmu. Prim ve fotbalové nemohoucnosti však hrála Slavia Praha. Takhle bezzubý, bojácný a trapný výkon jsem dlouho neviděl. K popisu utkání použiji citace z anglických deníků, které průběh zápasu plně vystihují.

Slavia i Angličané se podle britského tisku podíleli na podřadném fotbalu první půle. Podle Times se hra dostala až na úroveň grotesky, když český brankář Michal Vorel padl na zem se zraněním za situace, kdy kolem něj nebyl žádný hráč a musel být vystřídán. "Patrně ho zasáhla nuda," dodal deník. Podle Guardianu trvalo hodinu, než se Slavia dostala ze své topornosti. Tottenham do té doby zápas kontroloval, ale nedokázal z toho nic vytěžit až na gól vlastně z první slibné akce.

Tak to vidí hoši z britského tisku a já jen lituji, že jsem to musel vidět na vlastní oči z tribuny.

zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto

  

SK SLAVIA Praha : US Citta di PALERMO

Strahov 16.2.2006 - 3.kolo Poháru UEFA

2:1

Je únor, venku mrzne, v TV běží olympiáda a na Strahově hraje Slavia s Palermem. V takovémto počasí, a ke všemu od tři čtvrtě na devět večer, by šel na fotbal jen opravdový magor. Vypínám tývku a jdu. Touto dobou se totiž nacházím pracovně v Praze a tak nasedám na metro a šinu si to přes celou Prahu na "větrnou hůrku". Důvod je jasný, zimní olympiáda má čtyřletý cyklus, kdežto Slavia hraje s Taliánama jednou za šest let.

Ze Sicílie přijelo asi 300 tiffosi a byli po celý zápas vcelku slušně slyšet. Domácí fans se však nenechali zahanbit a v počtu téměř sedmi tisícovek svůj klub rozhodně na holičkách nenechali. První se z gólu radovali domácí. Autorem branky byl ve 28.minutě Jarolím, který technickou střelou překonal Andujára v brance Palerma. To jeho protějšek Vorel (zimní akvizice z Jihlavy) předváděl mnohem lepší zákroky. Některé by se daly kvalifikovat jako famózní. Hlavně díky jeho výkonu neprohrála Slavia o pět a více branek. Jediný kdo na Vorla vyzrál byl ve 40.minutě Tedesco a ještě ke všemu z ofsajdu. Rozhodčí Genov z Bulharska však gól uznal. Hned na začátku druhé půle zahrávala Slavia standardní situaci. Hubáček přiťukl Jarolímovi, ten místo centru poslal přízemní přihrávku podél zdi na Pitáka, který z pravé strany dával míč před branku. Tam si ho Barzagli srazil do vlastní sítě a o tři minuty později byl střídán. Může být rád že nedostal kulku mezi voči. Na Sicílii se chyby neodpouštějí :-) Stav dva jedna vydržel až do konce zápasu a tak si Slavia před odvetou v Itálii udržela naději na postup do dalšího kola.

  

BV BORUSSIA Dortmund : FC SLOVAN Liberec

Westfalenstadion 16.7.2005 - 3.kolo Intertoto Cupu

1:1

Jak to viděl El Brejluš:

Jelikož jsem přijel do Německa po skončení Budesligy, tak už se dlouho těším na pořádnej fotbalovej zápas, proto jsem využil příležitosti a zajel si v sobotu do 100 km vzdáleného Dortmundu na Intertoto Cup, v jehož rámci zde hostovala Sigma Olmütz. Tři dny před zápasem mě však sklátila jakási choroba a tak jsem to radši moc neplánoval. Rozhodnutí, že nakonec pojedu, padlo ráno v den zápasu (přece mě nějaká kopřivka nezastaví :-). Na nádraží jsem koupil lístek za 21€ - platnej celej den v celým Severním Porýní a Vestfálsku a za okamžik jsem potkal i příznivce Borusie – hurá – alespoň mě dovedou na stadion. Bylo mi tak blbě, že jsem na pivo neměl ani pomyšlení, zato oni se nijak nešetřili a sypali to do sebe horem dolem. Měl jsem pocit, že dělaj docela kravál, ale musím říct, že se na fotbalový fanoušky chovali celkem slušně. Dokonce měli i spoustu příležitostí vyvolat nějakej rasovej konflikt, ale k mému překvapení se nic takového nekonalo a my jsme po hodině a půl dojeli na nádraží v těsné blízkosti stadionu.

Na staďáku jsem zakoupil nejlacinější lístek (22€) a stálo to za to! Sedadlo bylo v poslední řadě hned pod střechou a vzhledem k mému očnímu hendicapu jsem se raději přesunul blíže k hrací ploše. Byla tam spousta volného místa, takže se mi později ani nechtělo věřit, že utkání sledovalo 43000 diváků. Stadion je to pěkně hnusnej, z velké většiny převláda nudná šedá barva. Kam se tahle sračka hrabe třeba na stadion v Aveiru. Atmosféra však byla vynikající. Kotel má místa pouze na stání a fanoušci v něm jsou parádně sladěný, připadalo mi, že je musí někde trénovat jako roztleskávačky.

Dortmund na Olomouc ihned vlítnul a Hanáci se nestačili divit –  v 9.minutě padl první gól a vypadalo to, že si domů povezou minimálně bůra, protože se za prvních 30 min dostali asi 2x za půlku. A fotbal? Pěkná bída. Ani dortmundské hvězdy nijak nezářili, a proto většina akcí končila na hranici šestnáctky a zbytek pochytal gólman, který mě mile překvapil. Za celej zápas udělal jen jednu hrubou chybu, ale párkrát při něm stálo i štěstí. 

Před poločasem už byla hra trochu vyrovnanější a po trestném kopu se prosadil Golem ze Smetanovy Lhoty - Honza Koller, který Sigmě zařídil vlastencem vyrovnání. Po přestávce byla hra daleko pestřejší a zajímavější se spoustou šancí na obou stranách, takže to klidně mohlo skončit 4:4. Výsledek 1:1 je ale spravedlivý a domácí Borusie si za předvedený výkon vysloužila jenom pískot. Já jsem musel odejit asi 5 min před koncem (fakt už mi bylo blbě) a mazal jsem na vlak. Nebyl jsem sám, už tam čekalo asi 500 dalších fandů, kteří to nevydrželi a zmizeli taky před koncem. Na anglicky položenou otázku, jak se dostanu zpět do Paderbornu, nereagovali a podezíravě si mě prohlíželi, jako by poznali, že nejsem jejich. Radši jsem skočil do prvního vlaku a po 3 přestupech a 4 hodinách jsem s pocitem dobrodruha dorazil zpátky. Už teď se těším na další zápas, atmosféra je tam vynikající.

zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto

zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto

  

FC SLOVAN Liberec : FC SCHALKE 04

Stadion U Nisy 24.8.2004 - finále Intertoto Cupu

0:1

Rok se s rokem sešel a Slovan opět narazil v Intertotu na německé Schalke 04. Po nadějném výsledku z Gelsenkirchenu se U Nisy čekalo vyrovnané utkání s tím, že vítěz tohoto dvojduelu  postoupí do poháru UEFA. Pořadatelé stačili zprovoznit nově zastřešenou západní tribunu a tak na ní mohla spustit své chorály zhruba tisícovka příznivců hostí. Němečtí fans byli opravdu skvělí, svůj klub neúnavně povzbuzovali od první do poslední minuty. Celý soubor byl dirigován jedním bláznem s megafonem, který stál celých 90 minut zády k hrací ploše a režíroval celou choreografii. Domácí “kotel“ jakoby vůbec neexistoval, snad jen jednou jsem zaslechl „Scheiße  Schalke“, což byla veškerá jeho prezentace. Po fotbalové stránce bylo toto utkání naprostá klasika. Němci vědomi si svého jednogólového náskoku a dlouhodobé střelecké nemohoucnosti domácích byli od začátku staženi na své polovině a čekali na brejky. Takže první půli se na trávníku odehrával pouze fotbalový odvar. V druhém poločase se hra malinko zlepšila a začalo přibývat gólových příležitostí. Bohužel v brance německého týmu stál vynikající Rost, který zlikvidoval jak hlavičku Zápotočného tak i tečovanou střelu záložníka Kisela. Nedáš, dostaneš, toto okřídlené fotbalové rčení opět slavilo úspěch a tak v 88.minutě po rychlém brejku rozhodl o postupu německého týmu  Brazilec Ailton.

zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto

  

FC SLOVAN Liberec : FC SCHALKE 04

Stadion U Nisy 6.8.2003 - osmifinále Intertoto Cupu

0:0

Konečně přijel soupeř, který dokázal vyprodat stadion U Nisy a to i díky tomu, že z devíti tisícovek diváků v hledišti bylo přibližně 1500 fans z Gelsenkirchenu. Přestože Schalke v tomto zápase postavilo téměř B-tým, nedostal se Liberec po celé utkání do žádné vyložené šance. O postupu tak rozhodoval výsledek prvního zápasu, v kterém nedokázal Slovan udržet osm minut před koncem jednobrankové vedení a prohrál 2:1. Toto jinak nudné utkání tak zpestřila pouze desetiminutová bitka mezi domácími takyfanoušky na jedné straně a pořadatelskou agenturou a policií na straně druhé. Vzduchem létali nejen pěsti a kopance, ale i sedačky a tak není divu, že bylo na obou stranách několik rozbitých hlav. Tímto extempore skončila v Liberci letošní pohárová sezona.

zvětšit foto zvětšit foto

  

FC SLOVAN Liberec : REAL RACING CLUB Santander

Stadion U Nisy 26.7.2003 - 3.kolo Intertoto Cupu

2:1

V rachotě beru firemní permice a vyrážím se podívat k Nise na Slovan bojující o 4.kolo Intertoto Cupu. Jelikož Santander v domácím utkání podlehl Liberci 0:1 očekávám snadný postup. Španělé však postavili velmi ofenzivní sestavu s nevídaným rozložením 4-2-4, s čímž si hráči Liberce dlouho nedokázali poradit. Jen díky famózním zákrokům Tondy Kinského v bráně držel Slovan postupový výsledek. Naštěstí 10 minut před přestávkou zatočil Koloušek míč z trestného kopu přímo k tyči a tak mohlo osm tisícovek diváků slavit vedení Slovanu 1:0. Po přestávce však Španělé svůj tlak ještě vystupňovali a v 53.min se jim podařilo vyrovnat. V této fázi hry se již tradičně přestává Koloušek ovládat a vyprovokuje hráče soupeře k pěstnímu souboji. Jen díky velmi slabému výkonu rozhodčího zůstává na hřišti a to pouze se žlutou kartou. K soupeři tento arbitr nebyl tak shovívavý a tak postupně opouštějí hříště Matabuena a Rodrigez. Proti takto oslabeným Španělům podtrhl postupový účet Zápotočný. Liberec se štěstím postoupil přes velmi kvalitního soupeře.

  

FC SLOVAN Liberec : SHAMROCK ROVERS F.C.

Stadion U Nisy 6.7.2003 - 2.kolo Intertoto Cupu

2:0

Na toto utkání vyrážíme půl hodiny před oficiálním výkopem, ale jak je vidět je to dost pozdě. U pokladen se vytvořilo několik nekonečných front a tak je jasné, že úvod utkání nestihneme. Zhruba v 5.minutě zápasu jsou z bezpečnostních důvodů brány stadionu otevřeny a tak se spolu s několika sty fotbaluchtivými liberečáky dostáváme na stadion zdarma. Na úvod sezony se v prvním poločase hraje dost kvalitní fotbal, tedy pouze ze strany libereckého Slovanu. Irští fotbalisté totiž rozhodně nepůsobí jako reprezentanti nejslavnějšího klubu ze Zeleného ostrova. Někteří z nich pohybem ani nepřipomínají trénované sportovce a zejména hráče s číslem 11 podezřívám, že se jedná o převlečeného řidiče autobusu. Naštěstí góly na sebe nenechají dlouho čekat. Skóre otevírá ve 12.min Tomáš Zápotočný a o deset minut později zvyšuje na 2:0 Langer. Bohužel ve druhém poločase Liberec ubírá plyn a tak se dalších branek téměř 7 tisícovek fanoušků nedočká. Za zmínku snad stojí jen ubohé chování Kolouška, který neustále diskutuje, vzteká se, provokuje, simuluje no prostě se chová jako rozmazlený fracek.

  

SK SLAVIA Praha : BESIKTAS Istanbul

Strahov 20.2.2003 - osmifinále Poháru UEFA

1:0

Jelikož jsem na podzim vynechal všechny domácí zápasy Slavie bylo téměř povinností vyrazit do Prahy na osmifinálový duel s tureckým Besiktasem. Turky předcházela pověst letos neporazitelného týmu a tak se očekával zajímavý duel s bouřlivou atmosférou, kterou mělo dle novinářů podpořit 5000 tureckých fans. Turků nakonec dorazili asi dvě tisícovky, ale celkově se moc nepředvedli, zřejmě na ně byl osmistupňový mráz příliš. I přes toto nefotbalové počasí se na vyhřívaném trávníku hrál pohledný kombinační fotbal. O jehož kvalitu se starala hlavně Slavia, které vycházela hra na jeden dotek, ale přes zodpovědně bránícího soupeře se dostávala jen ztěžka. Šance se rodily zejména po levé straně přes Bejbla a Rudu Skácela, bohužel chybělo kvalitnější zakončení. V 62.minutě vypíchl míč Gedeon přihrál Dostálkovi a ten ihned poslal kolmici na sprintujícího Tomáše Doška, který přehodil špatně vyběhnuvšího gólmana Cordobu a slávisté rázem vedli 1:0. Po inkasované brance mírně ožili i hosté, ale jejich snaha většinou troskotala na Patriku Gedeonovi hrajícím ve výtečné formě. Hráči Slavie se i nadále snažili vstřelit druhou branku, ale T.Doškovi, Adautovi ani Hrdličkovi se to již nepodařilo. A tak jsme odcházeli ze stadionu totálně promrzlí s vědomím, že za týden v Istanbulu bude slávistům pořádně horko.

videozáznam gólu Tomáše Doška zvětšit foto zvětšit foto

  

FC SLOVAN Liberec : PANATHINAIKOS Athény

Stadion U Nisy 28.11.2002 - 3.kolo Poháru UEFA

2:2

Pracovní povinnosti mě odváli v den zápasu na druhý konec republiky a ani Kimi Raikonen za volantem našeho vozu nedokázal dojet do Liberce do půl sedmé na kdy byl řeckou televizí naplánován začátek utkání. A tak se v Turnově dozvídáme, že Johana skolil v pokutovém území Olisadebeho a Řekové se z nařízené penalty ujímají vedení 1:0. Na stadion dorážíme v posledních minutách prvého poločasu a než se stačíme usadit a zakousnout do právě zakoupeného párku, srovnává Zbončák na poločasových 1:1. Po změně stran mají Řekové jasnou převahu a tak není divu, že černý Polák Olisadebe zvyšuje v 53 min. na 2:1. Hráči Panathinaikosu hráli od této chvíle již pouze na brejky z kterých si vypracovali řadu gólových šancí a jen díky Hauzrovi v Liberecké brance se jim nepodařilo skóre navýšit. Na Liberec se však usmálo štěstí v 84.min kdy rozhodčí posoudil zákrok na Nezmara jako pokutový a Samuel Slovák vyrovnává na konečných 2:2.

  

FC SLOVAN Liberec : IPSWITCH Town F.C.

Stadion U Nisy 14.11.2002 - 2.kolo Poháru UEFA

1:0

Jelikož tento duel nepřenášela žádná česká ani zahraniční televize bylo více méně povinností zhlédnout zápas z ochozů stadiónu U Nisy. Lístky jsme si zakoupili co nejblíže k sektoru anglických fans, abychom si užili tu pravou fotbalovou atmosféru, neboť právě Angličané jsou pověstní svými chorály a celozápasovým supportem. Do Liberce jich přijelo více než 800 kousků, ale to co předvedli byla jedna velká nula. Žádné chorály, žádný support, žádné choreo no prostě pěkná vostuda. Stejná bída se však odehrávala po celých 90.minut i na hřišti. Hráči Ipswiche potvrzovali svou druholigovou příslušnost a český mistr se této úrovni velmi blížil a v určitých okamžicích ji i překonával. Jediný kdo snesl přísnější měřítko byl Johana a bojovník Gyan, který naštěstí pro liberecké vsítil dvě minuty před koncem řádné hrací doby gól, jimž si vynutil prodloužení, neboť Slovan v prvém zápase na Ostrovech také prohrál 1:0. Tento gól neunesl jeden stále provokující asi 45-letý sociál z Ipswiche a pustil se pěstmi do slavících libereckých fanoušků. Toto jeho počínání se však nelíbilo jednomu stokilovému pořízkovi z LB, který tomuto Anglánovy navlékl slušivou kravatu a seznámil ho i s tvrdostí betonových schodu liberecké tribuny. Poté co byl rodící se konflikt zažehnán se objevila asi osmdesátka těžkooděnců, kteří seřazeni ve dvojstupu vytvořili mezi Angličany a Čechy neproniknutelnou bariéru. Fotbal se v prodloužení mírně zlepšil, ale bylo jasné, že o postupujícím rozhodnou až pokutové kopy. V nich se blýskl brankář Tonda Kinský, který zneškodnil dva pokusy Angličanů a tak Liberec vyřadil Ipswich 4:2 na penalty. Za Slovan své penalty postupně proměnili Slovák, Holeňák, Lukáš a Papoušek. Toto utkání bylo silně podprůměrné a tak potěšil pouze postup Slovanu do dalších bojů v poháru UEFA. Navíc se tento duel kryl s v televizi vysílaným koncertem Slavia vs. Partizan Bělehrad a tak poprvé závidím těm co zůstali doma u televizorů.

zvětšit foto zvětšit foto zvětšit foto

  

FC SLOVAN Liberec : FC DINAMO Tbilisi

Stadion U Nisy 19.9.2002 - 1.kolo Poháru UEFA

3:2

Po vyřazení z předkola LM slavným AC Milán přijíždí na liberecký stadion vítěz PVP z roku 1981, gruzinské Dinamo Tbilisy. Utkaní začíná dle předpokladů: Liberec se po dvaceti minutách ujímá Nezmarovým gólem vedení 1:0. O dalších šest minut později vede Slovan zásluhou hlavičkujícího Zbončáka již o dva góly. Fotbal sice nic moc přesto poločasový výsledek 2:0 vypadá velmi nadějně. Po přestávce však začíná nejistá liberecká obrana kupit jednu chybu za druhou, a tak když Johana v 49.min podskakuje dlouhý míč nezbývá gruzínci Daraselijovi nic jiného než prostřelit gólmana Kinského, 2:1. Od tohoto okamžiku je úroveň hry Slovanu stále horší a horší. Jediným světlým okamžikem v druhém poločase je branka Baffoura Gyana, který po několikasekundovém pobytu na hřišti zvyšuje na 3:1 pro Slovan. Tragický výkon domácí obrany je korunován jednoduchým průnikem gruzínského útočníka Anchabadzeho středem hřiště, který tak snadno snižuje na konečných 3:2 pro Slovan.

  

FC SLOVAN Liberec : BV BORUSSIA Dortmund

Letná 14.3.2002 - čtvrtfinále Poháru UEFA

0:0

Jak se již pomalu stává tradicí hrál Slovan Liberec svůj „domácí“ zápas opět v Praze. Pánové z UEFA přeložením osmifinálového duelu s Lyonem vytvořili precedens a tak se dalo očekávat, že se zápas s Borussií Dortmund nebude hrát U Nisy, ale na Letné. Tentokráte to však fotbaloví fanoušci, ale i vedení Slovanu spíše přivítali. Alespoň mohl tento velmi atraktivní duel shlédnout větší počet diváků. Do ochozů letenského stadionu si nakonec našlo cestu 15 000 diváků a viděli velmi pohledný zápas s řadou šancí. Na straně Dortmundu stojí za zmínku zejména dvě nebezpečné hlavičky českého reprezentanta Kollera, které brankář Kinský pohotově kryl. Zato druhý Čech ve službách německého klubu Tomáš Rosický nebyl po fotbalové stránce téměř vidět a jediné na co se zmohl byl hrubý faul na Pilného, který zůstal nepotrestán a naopak za protesty obdržel ŽK liberecký Koloušek. V 36.minutě nevyužil obrovskou příležitost liberecký kanonýr Nezmar. Celá akce začala u velmi agilního Zbončáka, který utekl po levé straně hřiště a centrem do šestnáctky našel Štajnera, který nádherně patou přiťukl míč na nabíhajícího Nezmara. Bohužel jeho střela mířila vysoko nad odkrytou branku Dortmundu. Liberec měl po většinu utkání velkou převahu a na branku hostí se valil jeden útok za druhým. Za zmínku stojí zejména Kolouškův volej, který minul tyč jen o několik centimetrů. Stejně dopadla i Langerova střela z 25 metrů a ani střílený centr z kopačky Štajnera nenašel gólového adresáta. Dortmund se do útoku příliš nehrnul a jeho ojedinělé akce povětšinou zastavila dobře hrající liberecká obrana nebo gólman Kinský jako při trestném kopu Oliseha. A tak toto velmi zajímavé utkání hrané ve vysokém tempu skončilo bezbrankovou remizou a o postupujícím se bude rozhodovat až na Vestfálském stadionu.

zvětšit foto zvětšit foto

  

FC SLOVAN Liberec : OLYMPIQUE Lyon

Letná 28.2.2002 - osmifinále Poháru UEFA

4:1

Tak se opět ukázalo jak je naše česká fotbalová diplomacie neschopná. K žádnému klubu z jiné fotbalově vyspělé země by si UEFA nedovolila to co k Liberci. Na popud Lyonu přijíždí tři dny před utkáním na kontrolu hrací plochy jakýsi pan Kreh (delegát Evropské fotbalové unie) a usoudil, že promáčený trávník nebude za tři dny !!?? způsobilý ke hře. Proti tomuto verdiktu prý není odvolání a tak se vedení Slovanu narychlo dohodlo s letenskými činovníky a za jeden milion korun si pronajímají stadion Sparty. Aby na tomto, pro Slovan nedomácím, stadionu byla domácí atmosféra je nutné zajistit dopravu fanoušku z Liberce do Prahy. Slovan se ke svým fans zachoval férově a zdarma zajistil dopravu speciálním vlakem a desítkami autobusů. Nakonec na Letnou dorazilo 9 500 diváků a drtivá většina byla právě z LB. Samotný zápas začal přímo neskutečně: ihned po rozehrávce putoval míč po ose Štajner - Koloušek - Nezmar a je to 1:0 pro Liberec. Tak takovýto úvod čekal málokdo. Bohužel hosté se brzy z úvodního šoku vzpamatovali a zejména po pravé straně začínají zlobit. V 15.minutě zahrává Lyon rohový kop a Müller bez přípravy vyrovnává na 1:1. Tímto je slibný výsledek z prvního utkání smazán a začíná se znovu od začátku. Po zbytek prvního poločasu se hraje líbivý fotbal ve slušném tempu, ale na výsledku 1:1 se již nic nemění. V úvodu druhého poločasu je Liberec zatlačen do obrany a Lyon je v těchto chvílích hodně nebezpečný. Na ukazateli již však svítí 75.minuta a Koloušek zahrává přímý volný kop. Jeho centr ve vápně nachází hlavu Jirky Štajnera, který se nemýlí a mění skóre zápasu na 2:1. V hledišti samozřejmě propuká obrovská bouře radosti a to není ještě dnešnímu představení zdaleka konec. V 82.minutě letí centrovaný míč na gólmana Coupeta, který si neporozuměl s jedním z lyonských obránců a míč se tak odráží na kopačku zcela volného Nezmara pro kterého již není problém trefit prázdnou branku. O další tři minuty později se po nechytatelné bombě pod břevno zapisuje mezi střelce i střídající Neumann a upravuje tak skóre na konečných 4:1. Zbývající minuty se hrají již za potlesku stojících tribun a hráči i diváci si vychutnávají tento mega úspěch libereckého fotbalu.

zvětšit foto zvětšit foto

  

FC SLOVAN Liberec : RC CELTA de Vigo

Stadion U Nisy 1.11.2001 - 2.kolo Poháru UEFA

3:0

Po smolné prohře 3:1 na hřišti Viga velela pohárová matematika vyhrát minimálně 2:0 čemuž věřilo pouhých 6000 diváků v ochozech a možná pár desítek bačkorářů u televizních obrazovek. Ti co se na stadion U Nisy dostavili však v žádném případě nelitovali, ba naopak, zažili jeden z nejlepších výkonů českého celku v pohárové Evropě. Od prvních minut se domácí vrhli do útoku, hráli ve vysokém tempu, hráčům Celty odebírali míče naprosto čistými zákroky a vytvářeli si jednu šanci za druhou. Po jednom z mnoha centrů Kolouška se trefil Štajner a naděje na postup se tak rázem zvýšila. V tuto chvíli Španělé zdržovali a kouskovali hru, stále simulovali a stěžovali si u nepříliš přesného rozhodčího. Nebylo jim to však nic platné, protože liberecký koncert pokračoval v kvapíkovém tempu. Dvacet minut před koncem přichází na hřiště muž posledních minut, Jan Nezmar. Tento liberecký Ole Gunnar Solskjaer střílí v 72. a 90.min dva góly a rozhoduje tak o postupu Slovanu do třetího kola. Nutno ještě poznamenat, že Španělé neunesli prohru a zejména gólman Cavallero se při hře stačil prezentovat judistickým chvatem na jednoho z libereckých hráčů za což viděl pouze žlutou kartu. Vrchol nesportovního chování však nastal až při závěrečné výměně dresů kdy gólman Viga udeřil pěstí do zátylku Johanu. Ani tento primitiv v brance hostí nám nemohl zkazit tento parádní fotbalový večer. V Liberci se slavilooooo......

 

FC SLOVAN Liberec : ŠK SLOVAN Bratislava

Stadion U Nisy 13.9.2001 - 1.kolo Poháru UEFA

2:0

Na tuto konfrontaci Česko-Slovenského fotbalu se přišlo na stadion U Nisy podívat pouhých 6000 diváků. Není se však čemu divit neboť po nesmyslném teroristickém útoku v NY bylo utkání o týden odloženo a většina lidí neměla v tuto chvíli chuť na fotbal.. Do utkání lépe vstoupili hráči domácího Slovanu, kteří se v 8.min ujali vedení 1:0 po hlavičce ghanského reprezentanta Baffoura, zřejmě nejlepšího hráče celého utkání. Po zbytek prvního a většinu druhého poločasu měli domácí i nadále mírnou územní převahu a více gólových šancí, které však ne a ne zúročit v druhý gól. Naštěstí pro Liberecké posílil v závěru trenér Škorpil útok a Jan Nezmar proměnil svůj první kontakt s míče v gól. Liberec tak zvítězil 2:0 a vybojoval pro odvetu v Bratislavě velmi nadějný výsledek.

zvětšit foto zvětšit foto

  

FC SLOVAN Liberec : 1.FC KAISERSLAUTERN

Strahov 15.2.2001 - osmifinále Poháru UEFA

0:0

Na tento úvodní duel 4.kola poháru UEFA bylo zvědavo 18000 diváků z toho 5000 z Německa. Atmosféra na stadionu E. Rošického byla vskutku pohárová a diváci očekávali opět kanonádu jako v předchozích třech kolech kdy si AB Kodaň odvezli z Prahy 3góly (3:0), OFI Kréta 4:1 a NK Osijek dokonce 5:1. Bohužel i na dále nemohl nastoupit kapitán Pavel Kuka, který ještě před přestupem domů do Prahy nastoupil za Stuttgart v bezvýznamném Intertoto Cupu. Do utkání vstoupili lépe Němci, kterým patřilo úvodních 10.minut poté však převzala iniciativu Slavia a rozehrála se k excelentnímu výkonu s řadou gólových šancí. V této fázi utkání byly Němci vyloženě bezradní, ale na hrbolatém terénu se slávisté gólově neprosadili. V druhém poločase se Kaiserslautern přeci jen herně zvednul o což se zejména postaral „sparťanský oblíbenec“ Vráťa Lokvenc. Nyní se hrál fotbal evropské úrovně s řadou gólových šancí a když ani tu největší nedokázal z 5 metrů proměnit Tomáš Došek bylo jasné, že utkání skončí bezbrankovou remizou. O postupujícím se tedy bude rozhodovat až na horké německé půdě na Betzenbergu.

 

FC SLOVAN Liberec : FC LIVERPOOL

Stadion U Nisy 9.11.2000 - 2.kolo Poháru UEFA

2:3

Po těsné porážce 1:0 na Anfield Road měl Slovan před odvetou nadějnou pozici pro případný postup. Tato skutečnost a zejména jméno soupeře jednoho z nejslavnějších týmů historie fotbalu způsobilo v Liberci doslova šílenství po lístcích na toto utkání. Jelikož kapacita stadionu U Nisy je zhruba 6800 míst bylo jasné, že ne na všechny zájemce se dostane. Ovšem co s lístky a tedy i s fanoušky provedlo vedení klubu bylo až nechutné. Naštěstí se mi podařilo získat lístek zcela legální cestou a tak jsem patřil mezi málo šťastlivců, kteří se dostali na stadion a mohli tento duel sledovat na vlastní oči. Atmosféru utkání ještě podbarvovalo umělé osvětlení, které bylo specielně pro toto utkání vybudováno. Domácí nastoupili do utkání s poměrně defenzivní sestavou, ale s o to nebezpečnějšími brejky. V 7.minutě ještě Lazzaro neproměnil, za to o dvě minuty déle rozjásal Štajner vyprodaný stadion poprvé. Po této brance se Liberec stáhl do obrany a úspěšně čelil snaze Angličanů o vyrovnání. Bohužel v 31.minutě se Liverpoolu vydařila standartka a do kabin se šlo za stavu 1:1. Do druhé půle vstupoval Liberec s vědomím toho, že k postupu musí vstřelit dvě branky. Právě v okamžiku, kdy se Liberec chystal k drtivé ofenzívě přišla rozhodující akce utkání a Heskey se štěstím zvýšil na 2:1. O postupujícím již nebylo pochyb. Do střelecké listiny se ještě těsně před koncem zapsali dva střídající hráči. Na straně Liverpoolu Michael Owen a za Liberecké upravil skóre na konečných 2:3 David Breda.

  

SK SLAVIA Praha : UDINESE CALCIO

Strahov 29.2.2000 - osmifinále Poháru UEFA

1:0

Italské mužstvo nejezdí do ČR každý den a tak se již těšíme na jejich hru, ale i na temperamentní italské tiffosi, kteří jistě dorazí v hojném počtu neboť Udine leží na severu Itálie a do Prahy to nemají tak daleko. Zápas začíná v 16:00 a tak z Liberce vyrážíme již v poledne vozem BMV řízeným panem K. Ani čtyř hodinový náskok nám však nezabrání přijít na Strahovský stadion až v 15.min utkání (nechápu proč náš řidič nemůže natankovat, koupit si noviny, párek v rohlíku, colu a cappuccino vše na jedné čerpací stanici....?!). Naštěstí se během úvodní čtvrthodinky nic důležitého nestalo. Po zbytek prvního poločasu se hraje poměrně vyrovnaná partie bez výrazné gólové šance. Do druhé půle Slavia vtrhla doslova jak uragán a téměř po 20 minut nepustila Italy na svou polovinu hřiště. Tlak Slavie vrcholil zhruba po hodině a čtvrt kdy z pravé strany odcentroval Ivo Ulich na Tomáše Doška, ale toho předskočil Zanchini, který si tak nádherně vstřelil vlastní branku. Po tomto gólu Slavia trochu polevila a Udine ji zatlačilo na její polovinu a vytvořilo si několik nebezpečných šancí. Slavia však nápor v posledních minutách přežila a po fantastickém výkonu porazila Udine 1:0.